Studená půda a očekávané víkendové mrazy stojí za dosud nízkým příjmem živin ozimými plodinami, což je možné pozorovat při jejich regeneraci na začátku jara. Jak vyplývá z nového portálu Agrorisk.cz, teploty půdy jsou na většině území pod 5 °C a změnu lze očekávat po oteplení až na konci příštího týdne. Kromě živin z půdní zásoby přijímají rostliny jen minimálně také živiny z aplikovaných dusíkatých hnojiv, které byly po srážkách transportovány ke kořenům rostlin (nitráty, močovina). Přitom k některým porostům řepky již byly aplikovány dvě dávky dusíku, ale rozhodující vliv na regeneraci má obsah živin v metabolicky aktivní biomase rostlin na začátku jara. Informují o tom odborníci z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i., Praha-Ruzyně Ing. Pavel Růžek, CSc., a Ing. Helena Kusá, Ph.D., z Týmu integrované výživy rostlin.
Přiložená mapa zachycuje stav příjmu živin z půdy rostlinami k 19. březnu (Agrorisk.cz), kdy je většina živin rostlinami přijímána z půdy jen minimálně a nejvíce je omezen až zastaven příjem fosforu a síry. Na území s oranžovým zabarvením probíhá jen minimálně také mineralizace živin z organických látek v půdě, v červených úsecích jsou mineralizace i příjem živin rostlinami zcela zastaveny. Přitom, jak upozorňují autoři textu, od soboty až do úterý v příštím týdnu většina území zčervená a v dalších dnech může nastat nízký příjem živin z horní vrstvy půdy za slunečních dnů jen po její prohřátí v odpoledních hodinách. Na pomalé prohřívání půdy na začátku jara má vliv kromě nízké teploty vzduchu přes den a nočních mrazů také značné nasycení půdy vodou, což na většině půd komplikuje přihnojení porostů a přípravu na setí jarních plodin. Podle předpovědi Intersucho.cz se tato situace v příštích dnech příliš nezmění.
Příjem živin z půdy rostlinami
Na příjem živin mají podle Ing. Růžka a Ing. Kusé významný vliv teplota a vlhkost půdy. Riziko omezení až zastavení příjmu živin z půdy může nastat jak při nízké, tak i vysoké teplotě. V našich klimatických podmínkách se nejvíce projevuje nízká teplota půdy na konci zimy. Při teplotách nižších než 10 °C se u většiny pěstovaných plodin nejvíce snižuje příjem fosforu a redukován je také příjem síry. Při teplotě pod 5 °C je významně redukován příjem dalších živin (Mg, Ca, K …) včetně nitrátového dusíku, zatímco amonný N rostliny v malém množství přijímají i při nižších teplotách. Vzhledem k častým jarním přísuškům jsou zejména dusíkatá hnojiva aplikována k ozimům ve stále časnějších termínech na konci zimy (únor až začátek března). Ke kořenům rostlin po aplikaci dusíkatých hnojiv se nejčastěji dostává nitrátová forma N (zejména po přihnojení ledky), která je dobře pohyblivá v půdě, ale její příjem rostlinami je omezován nízkou teplotou půdy. Po větších srážkách pak hrozí vyplavení nitrátů mimo dosah kořenů rostlin, vysvětlují odborníci. Z údajů na Agrorisku vyplývá, že ve vlhkých chladnějších oblastech se například nedoporučuje přihnojení ozimých obilnin při červeném a rudém semaforu. Při rozhodování o hnojení rostlin při déletrvajícím minimálním příjmu živin z půdy je nutné zvážit riziko následných ztrát živin a znečištění vod.
Odběr dusíku ozimou pšenicí po regeneračním hnojení
V polních pokusech s ozimou pšenicí na stanovišti v Ruzyni se odborníci zaměřili na uvolňování dusíku z různých minerálních N-hnojiv aplikovaných v dávce 80 kg N/ha a jeho příjem rostlinami. Po aplikaci hnojiv v polovině března loňského roku přišly 5. a 6. den srážky (celkem 10 mm) a pak do poloviny dubna byly srážky minimální. V letošním roce lze předpokládat více srážek v dubnu a přísušky spíše v květnu a v červnu. Proto je třeba si dát pozor zejména v sušších oblastech na přehuštění porostů ozimé pšenice a vysoké dávky dusíku k řepce (nad 200 kg N/ha), protože tyto porosty mohou být při pozdějších přísušcích zranitelnější. Také vyšší dávky dusíku v nitrátové formě na začátku jara mohou zvýšit jak zahuštění porostů, tak i riziko jejich poškození pozdějšími mrazy, napadení chorobami a postižení suchem. Větší pozornost bychom měli věnovat také povrchové struktuře půdy po aplikaci různých hnojiv, aby nedošlo k její rozplavení a zhoršení přístupu vzduchu ke kořenům, což může mít v letošním roce významný vliv na regeneraci rostlin po zimě, vysvětlují odborníci z ruzyňského výzkumného ústavu.
Přiložený graf (odběr dusíku rostlinami ozimé pšenice do začátku sloupkování po regeneračním hnojení různými dusíkatými hnojivy – Ruzyně 2020) znázorňuje odběr dusíku po regeneračním hnojení ozimou pšenicí do fáze začátku sloupkování. Srážky 5. a 6. den po aplikaci hnojiv podpořily transport pohyblivých forem dusíku z hnojiv ke kořenům rostlin: nitrátů a nerozložené močoviny. Tyto podmínky byly v roce 2020 nejvíce vhodné pro močovinu s inhibitorem ureázy (UREAstabil) a nejméně vhodné pro síran amonný. Hnojiva s amonnou formou dusíku (síran amonný, DASA) nebo s inhibitory nitrifikace (ENSIN, ALZON) působí pomaleji, amonný iont zůstává delší dobu na povrchu půdy a ke kořenům rostlin se většinou dostává až po nitrifikaci a transportu nitrátů po srážkách. Hnojiva s inhibitory nitrifikace jsou vhodná zejména k hnojení na lehčích promyvných půdách ve vlhčích oblastech, kde dochází k vyplavování nitrátů, vysvětlují odborníci z Týmu integrované výživy rostlin.*
Příspěvek byl zpracován za finanční podpory projektů MZe ČR (NAZV QK1910338 a RO0418).
Za poskytnutí aktuálních informací ohledně příjmu živin rostlinami děkujeme Ing. Pavlu Růžkovi, CSc., a Ing. Heleně Kusé, Ph.D., z Týmu integrované výživy rostlin Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i.
