Evropští spotřebitelé kupují potraviny vyrobené z transgenních plodin, pokud jsou na pultech obchodů. Jejich skutečné chování v obchodě se však často liší od deklarovaných názorů. V mnoha případech totiž etiketu příliš nezkoumají a kupují GM potraviny, i když původně tvrdili opak. Spotřebitelé ale trvají na označování takové produkce a pak jsou ochotni ji i kupovat. Vyplývá to ze závěrů projektu: „Kupují evropští konzumenti GM potraviny?“, který se zkracuje jako Consumerchoice.
Výzkumu, který zastřešovala King’s College London, se zúčastnilo deset členských zemí Evropské unie – Česká republika, Estonsko, Německo, Řecko, Nizozemsko, Polsko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko a Velká Británie. Financován byl z grantu Evropské komise, kterou zajímalo, zda budou spotřebitelé nakupovat GM potraviny (tedy potraviny z transgenních surovin), pokud budou v obchodě k dispozici. Důvodem je rozšířený dovoz GM krmiv do evropských zemí a rychlý rozvoj zemědělství využívajícího transgenní plodiny. Jak uvádí tisková zpráva King’s College, v současné době je na trhu v EU 69 produktů, které nesou označení, že obsahují GMO. Ve většině případů jde o sójový olej a z něj vyrobené margaríny či další produkty, dále kukuřici, ve Švédsku se ale prodává i GM pivo. Nejvíce značených produktů je na trhu v České republice (27), následuje Nizozemsko (18) a Estonsko (13); v Řecku a Slovinsku se neprodávají. Povinné označování zavedlo nařízení EU č. 1829/2003(2), a to od roku 2004.
Pětina je proti
Analýza nákupních zvyklostí, provedená v lednu 2008 u 41 000 spotřebitelů, ukázala, že téměř 13,7 % zákazníků v České republice, 11 % v Nizozemsku, 2,7 % v Polsku a 2 % ve Španělsku koupilo v předešlých dvanácti měsících produkt s GM označením.
Studie zdůrazňuje, že pokud jsou GM potraviny k dispozici, spotřebitelé je kupují. Někteří zákazníci ale přitom tvrdí, že je nekupují, jiní tvrdí že GM potraviny kupují, ale de fakto tak nečiní.
Celkem 20 % konzumentů v uvedené době koupilo značený produkt vědomě, zatímco 48 % si myslelo, že žádný takový nekoupilo. Studie tedy upozorňuje, že spotřebitelé zřejmě nečtou etiketu dostatečně pozorně, případně problematice nerozumí nebo je jim lhostejná. Pouze jeden z pěti zákazníků uvedl, že se GM potravinám aktivně vyhnul.
Sledovali skutečné nákupy
Projet zkoumal postoje pomocí sedmi nástrojů tak, že různými přímými i nepřímými způsoby zjišťoval, co zákazníci v obchodech s potravinami (jak ve velkých, tak malých městech) skutečně kupují, tedy nejen to, co říkají, že by kupovali, uvádí se v souhrnu.
Pomocí dotazů vznášených na management maloobchodních řetězců a na drobné majitele obchodů s potravinami byly vyhledány informace o GM výrobcích v prodeji a o reakcích zákazníků. Během opakovaných návštěv se sledovala nabídka potravin s příslušným značením. Dalším nástrojem byla analýza informací v médiích, ze které vyplynulo, že veřejná diskuse o GM potravinách je ve většině zúčastněných zemí utlumena. Ukázalo se ale také, že v souvislosti s růstem cen potravin se postoj médií měnil z neutrálního či negativního na pozitivní. V osmi z deseti zúčastněných zemí probíhalo porovnání skutečných nákupů (založené na analýze čárových kódů) s názory spotřebitelů a předpokládaným chováním, jež vyjádřili v předchozím dotazníku.
Celkem u více než 1500 britských občanů, zaměstnanců a studentů jedenácti britských univerzit, kteří v uplynulých letech navštívili USA a Kanadu, se také zjišťovala jejich reakce na přítomnost neoznačených GM složek v mnoha potravinách v Severní Americe.
Opatrné supermarkety
Výsledky sledování mimo jiné ukázaly různou ochotu supermarketů poskytovat informace o GM potravinách v nabídce. Velmi váhavě se k tomu stavěli v České republice, Řecku a Polsku, ve Švédsku byl přístup zcela opačný. Jak se ukázalo, ne všichni obchodníci sledují výskyt GM potravin na svém sortimentu.
Studie výslovně uvádí, že ať už respondenti v průzkumech říkají co chtějí, většina zákazníků se aktivně nevyhýbá GM výrobkům, takže se zdá, že otázce genetických modifikací nepřikládají velkou důležitost. Je navíc jisté, že v tomto případě nejsou odpovědi v dotaznících a průzkumech veřejného mínění spolehlivým ukazatelem toho, co si lidé v obchodě skutečně koupí. V zemích, kde se GM potraviny prodávají, ovlivní zákazníky pravděpodobněji označení GM-free (některé země ho zakázaly) na přední straně výrobku, než označení malým písmem „obsahuje GM“ na zadní straně obalu. Z části sledování vyplynulo, že GM-free etiketa silně motivovala v jednom případě ke koupi zhruba 20 % zákazníků.
Spotřebitelé se při diskusi ke GM potravinám sice stavěli skepticky, trvali na označování, ale málokdo se na etikety skutečně dívá, shrnuje studie a dodává: „Zdá se pravděpodobné, že by v budoucnosti nedostatek potravin vznikající kvůli klimatickým změnám a růstu populace mohl vést k pozitivnějšímu postoji ke GM potravinám“. Prozatím spotřebitelé spíše poukazovali na etiku a nebezpečí pro životní prostředí a zdraví; obecně si byli méně vědomi možných výhod proti potenciálním rizikům.
Jak ukázala výše zmíněná dotazníková akce u 1500 Britů, 91,4 % vědělo, co je genetická modifikace, 3 % to nevěděla a 5,6 % si nebylo jistých. Na otázku, jestli ví, že mnoho potravinářských výrobků a potravin v Severní Americe je vyrobeno přímo z pěstované GM odrůdy nebo obsahuje z ní pocházející suroviny a tyto výrobky nejsou označeny etiketami, odpovědělo 55,8 % respondentů, že si je toho vědomo, 44,3 % pak nikoliv. Z první skupiny jich 28,7 % vyhledávalo výrobky s GM složkami, většinou (93,6%) proto, aby se jim vyhnuli; zbytek se je nesnažil rozlišit.
Když budou, koupí
„Zjistili jsme, že Evropané kupují geneticky modifikované potraviny, pokud jsou vystavené v regálech. Z toho usuzujeme, že nejdůležitějším prvkem při prodeji GM výrobků v Evropě je rozhodnutí maloobchodníků zpřístupnit je zákazníkovi,“ konstatuje se ve shrnutí projektu. Autoři také upozorňují, že mnoho dosavadních průzkumů názorů veřejnosti probíhalo za nepříliš dokonalých podmínek. Sledovaly se jen deklarované názory, nikoli skutečné chování a především byli spotřebitelé na GM produkt předem upozorněni.
Projekt začal v roce 2006 a výsledky přinesl koncem října 2008. Za českou stranu se na něm podíleli předem lidé sdružení kolem asociace Biotrin.
Závěry autorů studie
Pokud pomineme osobní preference, jež jsme z větší části nebyli schopni posuzovat, je hlavním vnějším faktorem omezujícím volbu evropských zákazníků ohledně jejich nákupů GM potravin jejich dostupnost v obchodech.
GM výrobky dané do prodeje byly skutečně zakoupeny.
Evropané reprezentovaní Poláky žijícími v Severní Americe a Brity, jež ji navštívili, byli většinou lhostejní k přítomnosti geneticky modifikovaných surovin v potravinách prodávaných ve Spojených státech a v Kanadě.
Je zřejmé, že zákazníci se chtějí při nákupu zboží svobodně rozhodovat, a když tuto svobodu mají, souhlasí někteří z nich s využíváním GM.
Souhrnně se zdá, že lidé navzdory označeným etiketám nerozeznávají GM potraviny. To však zřejmě nebude problém, protože se zákazníci obecně těmto výrobkům pečlivě nevyhýbají, což je závěr vyplývající z mizivé pozornosti věnované etiketám. Odlišně se lidé chovají vzhledem k výrobkům označeným GM-free. Zdá se, že tyto výrobky vybírají mnohem pečlivěji zákazníci, kteří o ně stojí.
Ve skutečnosti se zákazníci často chovali jinak, než se vyjádřili v dotaznících. Jedna třetina respondentů se mýlila v předpokladech o svých nákupech geneticky modifikovaných výrobků a druhá třetina nevěděla, co koupila.
