Ze statistických údajů Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) i nadále vyplývá, že se spotřeba přípravků na ochranu rostlin v ČR za poslední roky stále drží na nižších hodnotách. V roce 2022 došlo k širšímu využití nechemických alternativ ochrany, což se projevilo v meziročním srovnání navýšením spotřeby přípravků na bázi biopreparátů o 21 %. Ve srovnání se zeměmi EU patří i tuzemský prodej přípravků na ochranu rostlin nadále k nízkým.
ÚKZÚZ ve spolupráci s Českým statistickým úřadem shromažďuje a zveřejňuje data o množství účinných látek, obsažených v přípravcích na ochranu rostlin, které byly uvedeny na trh v České republice. Eviduje i celkové množství pesticidních účinných látek použitých v ČR podle jednotlivých skupin plodin a druhů účinných látek a rovněž i celkový objem spotřeby přípravků na ochranu rostlin rozdělený podle skupin přípravků a pomocných prostředků na ochranu rostlin.
V porovnání s rokem 2021 došlo v roce 2022 k nepatrnému zvýšení celkové spotřeby přípravků na ochranu rostlin (POR) a pomocných prostředků aplikovaných na pozemku (zemědělská půda mimo mořící stanice a sklady rostlinných produktů) zhruba o 1,2 % (asi 130 000 kg).
V jednotlivých kategoriích přípravků na ochranu rostlin však nedošlo v meziročním srovnání k příliš velkým změnám ve spotřebě. Výkyvy se zpravidla řídily dostupností přípravků na trhu nebo pokles jedné látky byl kompenzován nárůstem jiné ze stejné skupiny v reakci na její zákaz.
Vliv počasí
Počasí v roce 2022 nesehrálo výraznější roli. Ačkoliv byl rok 2022 na území ČR teplotně nadnormální o 0,9 °C, srážkově se naopak jednalo o rok normální. Silně srážkově nadnormální byl především měsíc červen, srpen a září, což komplikovalo sklizeň a následné zakládání porostů některých ozimých plodin (především řepky).
Za nepatrným nárůstem spotřeby fungicidů stojí především vlhký průběh léta, který mohl ovlivnit spotřebu fungicidů v širokořádkových plodinách (cukrovka a brambory). V roce 2022 byla ukončena platnost účinných látek thiofanát-methyl a mankozeb, jenž byly součástí řady přípravků do hlavních i minoritních plodin, například obilnin, cukrovky, brambor a zeleniny.
Kategorie herbicidů zaznamenala zanedbatelné navýšení, což bylo dáno především podobnými nároky na regulaci zaplevelení jako v roce 2021.
Situace na podzim 2021 a následně na jaře 2022 vyžadovala podobné postupy v ochranných strategiích, což vyústilo v řadu opravných vstupů do porostů. K většímu poklesu došlo u účinné látky prosulfokarb, hojně využívané v herbicidní ochraně brambor. Propad ve spotřebě byl důsledkem nedostupnosti na trhu (výpadek ve výrobě).
Co se týče spotřeby přípravků na bází insekticidních účinných látek, zde došlo oproti roku 2021 k mírnému navýšení spotřeby, což lze přičítat zákazu účinných látek chlorpyrifos, chlorpyrifos-methyl a imidakloprid v předchozích letech (2018–2020), což se projevilo vyšší spotřebou účinných látek na bázi pyretroidů, které mají nižší účinnost a aplikace se musí opakovat.
Pokles ve spotřebě moluskocidů byl dán především průběhem podzimního počasí a nevhodných podmínkách pro škodlivé výskyty plžů kvůli suchému podzimu (říjen a listopad). Za nižší spotřebou moluskocidů stojí i obecně uplatňované technologie dřívějšího výsevu řepky, která pak lépe konkuruje napadení slimáků koncem léta a na podzim.
Spotřeba přípravků na bázi biopreparátů se meziročně zvýšila o 21 %, což svědčí o širším využití nechemických alternativ ochrany, které se neustále rozšiřují díky nově registrovaným přípravkům na bázi mikroorganismů. Biologická ochrana se uplatňuje především v řepce, dále se jedná o révu vinnou, zeleninu, ovoce a obilniny.
