V letošním roce bude po několika desetiletích všechno osivo cukrové řepy nemořeno neonikotinoidy (NN). Nezbývá než sledovat, jak to ovlivní početnost škůdců a následné poškození cukrové řepy. Škody mohou být přímé (poškození až úhyn rostlin) i nepřímé (přenos chorob) a postupně budou nabývat na významu. Na rozdíl od jiných plodin, postižených zákazem moření NN, má cukrovka štěstí. Osivo je možné mořit dvěma účinnými látkami s insekticidním účinkem proti žravým i savým škůdcům, které mohou teoreticky nahradit účinnost NN. Výskyt škůdců podpoří i letošní nadprůměrný zájem o pěstování cukrové řepy. Plochy se budou zvyšovat, zkrátí se vzdálenost mezi loňskou a letos vysetou řepou, což škůdcům vyhovuje.
(Staro)noví škůdci a choroby
Cukrovka může být znovu ohrožena staronovými škůdci a chorobami (maločlenec, rýhonosec, žloutenky), stejně jako nově se šířícími fytoplazmami a jejich přenašeči. Kromě hmyzu se v západní Evropě rozšiřuje rasa háďátka zhoubného, způsobující hniloby bulev. Další potenciálně škodlivé organismy se mohou objevit v důsledku oteplování, respektive změny klimatu. Zda k tomu dojde, bude záležet na mnoha faktorech, které neumíme předvídat.
Důležitá jsou účinná opatření
Důležité je znát nebo mít alespoň povědomí o nově se šířících druzích a při prvním výskytu přijmout účinná opatření. Zanedbání včasného monitoringu a ochrany v počátcích výskytu zvýší nejen ztráty, ale v extrémním případě může způsobit až nerentabilní pěstování cukrové řepy v dané oblasti. Že se nejedná o přehnané strašení, dokazují porosty cukrovky v Porýní napadené SBR (syndromu nízké cukernatosti = Syndrome des basses richesses). Pokud by se k nám přenašeč rozšířil a infikoval rostliny v obdobném rozsahu jako například v okolí Heilbronnu, došlo by k propadu výnosu a následně ploch cukrové řepy.
Tyto a další informace nabízí článek Ing. Kamila Holého, Ph.D., z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i., Praha-Ruzyně.*
Úvodní fotografie: Plošné napadení porostů SBR v Německu Foto Kamil Holý
