V současnosti je regulace plevelů v ozimé řepce řešena převážně půdními herbicidy, nejčastěji jejich preemergentním ošetřením. Tato strategie je úspěšná především ve vyšších polohách s dostatkem srážek na přelomu srpna a září a při výskytu běžného spektra plevelů (svízel přítula, heřmánkovité plevele, hluchavky, rozrazily, ptačinec prostřední a podobně). Jedním z důsledků klimatické změny jsou výrazné rozdíly v charakteru počasí nejen v rámci jedné vegetace, ale samozřejmě i mezi pěstitelskými ročníky. Roky s dostatkem srážek po výsevu řepky se tak střídají s roky, kdy řepka v důsledku sucha špatně vzchází, ale výjimkou nejsou ani leta s velmi intenzivními srážkami, kdy dochází k masivní erozi a poškození řepky herbicidy v důsledku jejich vertikálního či horizontálního pohybu v půdě. Uvádí to ve svém článku zveřejněném v časopise Úroda (6/2021) odborníci z České zemědělské univerzity v Praze.
V důsledku nárůstu ploch ozimé řepky, která je dnes druhou nejpěstovanější plodinou, dochází k posunu ve spektru druhů v plevelných společenstvech. To se podle autorů článku doc. Ing. Miroslava Jursíka, Ph.D., a prof. Ing. Josefa Soukupa, CSc., projevuje expanzivním šířením do nedávna málo významných plevelných druhů, jako jsou kakostovité a brukvovité plevele, violky, zemědýmy, chrpa modrá, prlina rolní a podobně, které jsou z nejrůznějších důvodů k běžně používaným řepkovým herbicidům odolné. Při vyšší intenzitě zaplevelení těmito druhy je nutné jim přizpůsobit herbicidní strategii regulace plevelů nejen v řepce, ale často i v ostatních plodinách.
Dalšími významnými faktory, které podle odborníků ovlivňují ochranu proti plevelům, jsou restrikce používání účinných látek herbicidů. Většina herbicidů má již dnes nejrůznější omezení používání, ať již jde o dávkování, izolační ochranné vzdálenosti, či zákaz používání v ochranných pásmech vodních zdrojů. Tlak veřejnosti, potažmo regulačních úřadů, na další omezování používání pesticidů se stupňuje a herbicidních látek ohrožených úplnou restrikcí proto přibývá. Nejčastěji se v současnosti hovoří o restrikci některých acetamidových herbicidů, především metazachloru, zejména s ohledem na jeho relativně četné záchyty v podpovrchových vodách. K zákazu používání metazachloru v ochranných pásmech vodních zdrojů již došlo, přičemž jeho úplný zákaz by mohl způsobit pěstitelům řepky velmi vážné problémy, zejména při regulaci heřmánkovitých plevelů a rozrazilů. Herbicidů ohrožených restrikcemi je však více. Například v některých státech EU (např. SRN) jsou při ošetřování clomazonovými herbicidy vyžadovány poměrně velké izolační vzdálenosti od okolních pozemků (vysoká těkavost může ohrožovat sousední porosty či ekosystémy), což prakticky znemožňuje jejich použití na menších pozemcích.
Jak zdůrazňují autoři článku, v této situaci je třeba hledat nová řešení regulace plevelů v řepce, která by byla schopna zajistit dostatečnou účinnost i v extrémních povětrnostních podmínkách. Z tohoto pohledu je stěžejní volba aplikačního termínu a přípravku, který je pro zvolený aplikační termín nejvhodnější.
Článek zveřejněný v červnovém vydání časopisu Úroda (6/2021) se dále podrobně zabývá dostupnými možnostmi herbicidní ochrany ozimé řepky.*
