Sója z letošní tuzemské produkce by mohla dosáhnout zajímavé ceny. Pěstitelé by si ji nechat na skladech nebo prodávat za vyšší cenu, než jsou zvyklí například u řepky. Uvedl to koncem srpna na Polním dnu sóji v Řisutech Ing. Přemysl Štanc, Ph.D., z České zemědělské univerzity v Praze. V USA, odkud se k nám dováží významné množství sóji a sójových šrotů, se totiž začala pěstovat sója s novými genetickými modifikacemi, které ale v Evropské unii nejsou povoleny. I stopový výskyt v dovážené komoditě znamená vrácení celého nákladu.
Doplněno
„Určitě jste slyšeli, že je problém s dovozem sójových krmiv. Evropská unie je při obsahu nových genových modifikací nepovoluje,“ uvedl Ing. Štranc. Dodal, že razantní změna v této politice Evropské unie se neočekává. „Může se stát, že bude silný nedostatek bílkovinných krmiv v Evropě. Kvůli této situaci by mohla naše produkce mít podstatně vyšší hodnotu,“ doplnil. Jeho slova potvrdil Martin Douša ze společnosti NOACK ČR, spol. s r. o., která působí v krmivářství. Uvedl, že někteří obchodníci zastavili dovoz z USA, protože se obávají pokut, přičemž zásoby sóji jsou malé. Čeká se na sklizeň v Brazílii, která bude až kolem nového roku, ale podle dosavadních informací nebude velká. Jak uvedl Ing. Štranc, v červenci se cena sójových bobů na burze v Rotterdamu pohybovala kolem 8339 Kč/t, v ČR proto po importu může stát kolem 9300 Kč/t. Sklizeň sóji v tuzemsku vypadá podle něj letos slibně, i když plocha není velká. Ing. Štranc citoval Český statistický úřad, podle kterého po loňském výrazném poklesu (4339 ha) plocha v tomto roce vzrostla na 6046 ha.
Restrikce příměsí trvá
Na problém minoritních příměsí nepovolených modifikací upozornila před více než rokem studie DG Agri. Uvádí, že EU ročně dováží zhruba 35 milionů tun sóji a sójové moučky, především do krmných směsí pro prasata a drůbež. Vypočítává také některé scénáře poklesu výroby těchto komodit při výpadku dovozu těchto bílkovinných krmiv. Analýza ale byla založena na tom, že sója MON89788, známá jako Roundup Ready 2 Yield, bude povolena pro dovoz do EU až kolem roku 2010. Evropská komise ji ale povolila již 4. prosince 2008 pro využití jako potravinu i krmivo. Stejně tak evropská komisařka pro zemědělství Mariann Fischerová Boelová prosazuje, aby se alespoň u komodity určené pro krmení zrušila nulová tolerance nepovolených modifikací. To je třeba zahrnout do úvah o zaskladnění sóji.
Jak Ing. Štranc uvedl, nové modifikace se uplatňují především v USA, ze kterých pochází 80 % dovezených šrotů. Také Argentina brzy začne zavádět sóju s novými modifikacemi.
Uplatnění tuzemských sójových bobů by mělo podle Ing. Štrance směřovat přednostně do potravinářské produkce a kosmetiky. Důvodem je, že jsou GMO-free, což u americké produkce není zaručeno, a lze je koupit za nižší cenu. Přitom nejsou poškozeny přepravou přes oceán.
Kromě toho by se pěstitelé měli soustředit na produkci osiv raných odrůd sóji pro střední, východní a severní část Evropy, neboť ve vhodných oblastech republiky při správné agrotechnice dosahují tyto odrůdy vysoké biologické hodnoty semene.
Zajímavé odrůdové pokusy
Hlavní součástí polního dne je přehlídka odrůd sóji, herbicidních kombinací a stimulátorů. Mezi osmi představenými odrůdami byly letos tři nově zařazené: Kent, Lissabon a Essor. Ing. Štranc všechny krátce charakterizoval. Lissabon je středně raná odrůda středního vzrůstu s vysokým výnosem, která má střední až vyšší nasazení lusků, odolná vůči poléhání. Essor je také středně raná (ale na naše podmínky spíš pozdní, vhodná do teplejších lokalit) a středně vzrůstná, má vysoký výnos a vyšší nasazení prvních lusků, velkou odolnost vůči poléhání a vysokou HTS. Na poli zaznělo, že ji zvěř preferovala před jinými odrůdami. Středně raný (u nás pozdní) je také Kent, je ale nižší s vysokým výnosem a obsahem bílkovin. Lusky nasazuje výše a je odolný vůči poléhání.
Jako obvykle se také hodnotily jednotlivé parametry sledovaných odrůd. Ze sklizňového hlediska je nejdůležitější výška nasazení spodních lusků. Nejlépe si vedl Kent (apikální konec nejspodnějšího lusku měl 9,5 cm nad zemí), dále Essor (9,4 cm) a shodně Merlin a Lambton (8,9 cm). Ostatní odrůdy měly tuto hodnotu pod 8 cm. Největší délku rostliny vykázaly Cordoba a Essor (94,8 cm) a dále Lambton (94,6). Hodnota poléhání byla u všech prakticky shodná a nízká. Nevíce větvila Cordoba (2,6 větví na jedné rostlině), dále London (2,5) a Lissabon (2,4). Největší počet lusků měl na rostlině London (26,7), Kent (25,5) a Merlin (25,4).
V minulém roce poskytla sója v poloprovozních pokusech průměrný výnos 2,98 t/ha, ale v některých lokalitách ji napadla hlízenka. Výnos přes 3 t/ha poskytly odrůdy Lambton, London, Cordoba. Celorepublikový průměrný výnos podle ČSÚ byl 2,17 t/ha, letos Ing. Štranc očekává stejný jako loni.
Herbicidy se osvědčily Preemergentně aplikované herbicidy letos sóju v pokusech významně neretardovaly. Prakticky bez projevu fytotoxicity (hodnocení 4 – 5, 5) byly kombinace Afalon 45 SC (2 l/ha) + Command 36 CS (0,15 l/ha); Succesor 600 (1,5 l/ha) + Afalon (1,5 l/ha); Succesor (1,5 l/ha) + Pledge 50 WP (0,1 kg/ha); Pledge (0,12 kg/ha) + Dual Gold 960 EC (1,2 l/ha) a postemergentně Refine 75 WG (10 g/ha) + Trend. Slabou retardaci (stupeň 4) vykázal Sultan 50 SC (1,2 l/ha) + Command (0,15 l/ha), silnější (stupeň 3 – 4) Afalon (1,5 l/ha) + Guardian Safe Max (2 l/ha). Kombinace Escort (3 l/ha) + Stomp 400 SC (1 l/ha) a Stomp (3 l/ha) + Outlook (1 l/ha) vykázaly střední retardaci (stupeň 3). Některé z pokusných přípravků nemusejí být do sóji povoleny.
Součástí pokusu bylo také otestování některých stimulátorů růstu, a to na odrůdě Lambton a herbicidní kombinaci Escort + Stomp ve výše uvedeném dávkování. Hustotu porostu nejvíce zvýšil Brassinosteroid 10 (48,4 rostliny/m2), dále Lexin (46,9 rostliny/m2) a LGhumát (45,9 rostliny/m2). Kontrola měla 44 r/m2. Výšku nasazení zvedly všechny látky, nejvíce Lexin (10,5 cm), dále Brassinosteroid 9 (9,2 cm) a Brassinosteroid 10 (8,9 cm). Kontrola vykázala 6,8 cm. Tyto látky také prodlužovaly rostliny. Nejvíce Lexin (na 84,9 cm), dále Brassinosteroid 10 (82,7 cm) a LGhumát (81,2 cm), kontrola dosáhla 80,4 cm. Naopak větvení zvýšil proti kontrole jen Brassinosteroid 9. Počet lusků na rostlině zvedly ve srovnání s kontrolou (24,7 lusků) všechny látky s výjimkou Fortehumu L/K. Nejvíce Brassinosteroid 9 (27,1), Lexin (27,1) a Brassinosteroid 10 (26). Látky povzbudily oproti kontrole také nodulaci, nejvíce Lexin, dále oba Brassinosteroidy.
Nové možnosti stimulace
Fytohormony brassinosteroidy pro pokusy dodal Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (AV). „Jejich efekt je podobný jako u auxinů,“ uvedl Ing. Štranc.
Podle Ing. Jaroslavy Hniličkové z AV, která se polního dne zúčastnila, prvním objeveným brassinosteroidem byl brassinolid, extrahovaný z pylu řepky. Extrakce z rostlin je neefektivní, protože jsou v nich ve velmi malém množství. Syntetizují se tedy uměle. „Brassinolid je obsažen prakticky ve všech rostlinách, podporuje růst a hlavně působí proti stresu. V ideálním roce tedy jeho účinky nejsou tak znatelné, jako když je půda zamokřená, suchá nebo zasolená. Tehdy ošetřené rostliny prospívají lépe než kontrolní,“ uvedla Ing. Hniličková. Dodala, že syntéza je velice zdlouhavá a náročná, proto se hledají látky s podobnými účinky, ale levnější výrobou. „Původní přírodní brassinolid by nás při aplikaci na hektar vycházel na desetitisíce korun. Látky, které v ústavu vyvíjejí, by se měly pohybovat v normálních cenách,“ doplnil Ing. Štranc.
Sója působí příznivě 
Polní den proběhl na pozemcích Ing. Josefa Sochora ve Studeněvsi poblíž Slaného. Jde o mírně teplou, suchou oblast s průměrnou roční teplotou osm až deset stupňů Celsia a úhrnem srážek 450 až 550 mm. Jak Ing. Sochor uvedl, sóju pěstuje deset let, výnosy kolísaly v rozmezí 1,5 – 3 t/ha a nikdy na ní neprodělal. Například loňskou sklizeň prodal za 8200 Kč/t při dvoutunovém výnosu z hektaru. Do ekonomiky přitom započítal i zvýšení výnosu následné plodiny, zpravidla ozimé pšenice. Jak dodal Ing. Štanc, sója zvýšila v několikaletých pokusech výnos ozimé pšenice v průměru o 1 t/ha a příznivě se projevuje také na obsahu N-látek, což je výsledkem především poutání dusíku.
Připomněl, že přednost sóji v osevním postupu spočívá v tom, že má zlepšující efekt. Intenzivně prokořeňuje orniční profil půdy, má schopnost navracet do něj živiny z hlubších vrstev a obohacuje půdu o kvalitní organickou hmotu. Poutá také vzdušný dusík, například v letošním roce byla díky dostatečné vlhkosti její nodulace velká.
„Sóju sklízíme, když lusky zhnědnou a semena jsou typicky vybarvená a uvolněná,“ dodal Ing. Štranc. Regulace dozrávání a desikace u této plodiny převážně není potřebná. Pro synchronizaci sklizně se podle něj dá použít regulátor dozrávání Harvade 25 F, alespoň s třítýdenním předstihem. U desikantu Basta 15 stačí aplikace čtrnáct dní předem. Silně zmlazené a zaplevelné porosty sóji je vhodné ošetřit glyfosátem s předstihem, dvou týdnů před sklizní, pro rychlé ukončení vegetace pak slouží Reglone.
Video: http://www.agroweb.cz/files/image/videa/soja.avi
