Sladovnický ječmen je stálicí na našich polích. Jeho podíl na orné půdě se podle prof. Ing. Jana Vašáka, CSc., z České zemědělské univerzity v Praze v horizontu téměř sta let příliš nezměnil, neboť české podmínky této plodině vyhovují. Současná situace, zejména velmi nízké výkupní ceny této komodity, by mohla ale vyústit snižováním ploch sladovnického ječmene. Ještě před zahájením setí představili proto členové Sdružení pro ječmen a slad a jejich hosté náměty na úspory při současné intenzifikaci výnosů a kvality ječmene.
Pátý ročník konference věnovaný sladovnickému ječmeni, jeho přiměřené ekonomice, vysokému výnosu a kvalitě uspořádali v únoru zástupci Sdružení pro ječmen a slad ve spolupráci s univerzitami a výzkumnými institucemi postupně v Libčanech, Praze, Brně a Vsisku u Olomouce.
Podle prof. Vašáka se v praxi uplatňuje princip úměrné intenzity, kdy se zařadí nové vstupy (zvýšená dávka N na 90 kg/ha, Sunagreen na posílení odnoží, Terpal C a podobně). Většinou platí, že s vysokou intenzitou produkce roste i sladovnická kvalita. Je to dáno tím, že při vyšším výnosu se ředicím efektem sníží obsah hrubých bílkovin na požadovanou úroveň (10,5 až 12 %) a zvýší se podíl předního zrna.
Co ovlivňuje výnos?
Jak upozornila Ing. Marie Váňová, CSc., ze Zemědělského výzkumného ústavu Kroměříž, s. r. o., výnos jarního ječmene je ovlivněn čtyřmi základními faktory – ročníkem, předplodinou, odrůdou a technologií pěstování.
Ročník je z hlediska výnosu rozhodující. Například loni růst a vývoj jařin silně ovlivnil nedostatek srážek v dubnu (někde sucho trvalo až do poloviny května), což způsobilo opožděné a nevyrovnané vzcházení jařin a nižší účinnost jarních aplikací N hnojiv. Vyšší dávky hnojiv aplikovaných v březnu měly podle Ing. Váňové za následek zlepšení stavu porostu i během suchého období, později použitá hnojiva se projevila až po vydatných srážkách koncem května. Následné vysoké srážky a chladnější průběh počasí způsobily, že se nakonec vylepšily i problematické prosty jarního ječmene, avšak celková kvalita se zhoršila (vysoký obsah N látek v zrnu, nízký podíl předního zrna a podobně).
Otázka předplodiny
Velké rozdíly ve výnose bývají zaznamenávány mezi odrůdami i předplodinami. Jak vysvětlila Ing. Váňová, nejlepší sladovnický ječmen je po organicky hnojených okopaninách. Takové předplodiny jsou v ČR k dispozici asi jen na 15 % plochy, a proto ječmen přichází na pole také po kukuřici, řepce či obilnině.
V současné době jej budeme pěstovat přibližně ze 60 % po obilnině, upřesnila Ing. Váňová. Pokud je v rámci technologie pěstování dobře vyřešen problém organické hmoty, výnosy sladovnického ječmene kolísají v jednotlivých letech po obilninách nejméně. „Veškerá organická hmota předplodiny, která zůstává na povrchu, by měla být zapravena do půdy nejprve podmítkou a následně mělkou orbou. Pěstitelé by měli dbát na urychlení jejího rozkladu, například drcením slámy a následného rovnoměrného rozptylu, aplikací kapalného N pro úpravu C:N u slámy a podobně,“ upozornila Ing. Váňová.
Velkým rizikem je pěstování jarního ječmene po kukuřici. Jeho výnos i jakost většinou klesají, zvyšuje se obsahu bílkovin v sušině a extraktivnost sladu. V případě, že pěstitelé zařadí sladovnický ječmen po horších předplodinách, doporučila Ing. Váňová vybírat odrůdy, které více odnožují.
Jako velmi dobrá předplodina pro sladovnický ječmen (z hlediska půdní struktury) se jeví řepka (podobně také mák). U ní však může nastat problém se zbytkovým dusíkem v půdě (obsaženým zvláště v lehce hydrolyzovatelné formě) zejména v letech, kdy poskytuje průměrný nebo podprůměrný výnos. Porosty ječmene jsou potom vysoké, s velkým počtem odnoží, mají tendenci k poléhání a napadají je listové choroby.
Jak zdůraznil prof. Ing. Rostislav Richter, DrSc., z Mendlovy univerzity v Brně: „Přihnojení jarního ječmene dusíkem během vegetace je možné, ale přehnojení nebezpečné.“ Vyšší dávka hnojiv nemusí totiž ovlivnit výnos, ale obsah N látek v zrnu. S Ing. Váňovou se shodli, že před setím této plodiny je nutné stanovit množství minerálního dusíku v půdě do hloubky 0–30 cm, 30–60 cm (možné dopočítat do 90 cm) a současně stanovit dusík lehce hydrolyzovatelný.
Prof. Richter také doporučil ve fázi DC 25 provést kontrolu výživného stavu chemickým rozborem rostlin a podle výsledku chemických analýz dohnojit N (případně i dalšími živinami ve formě listových hnojiv). Na počátku metání je podle něj vhodné stanovit obsah celkového dusíku v nadzemní hmotě rostlin a zhodnotit předpokládaný obsah N látek v zrnu. K tomuto účelu lze použít i N-tester, doplnil.
Nové poznatky
Novým poznatkům při pěstování sladovnického ječmene se ve společném vystoupení věnovali Ing. Martin Hájek a Ing. Ladislav Černý, Ph.D., z České zemědělské univerzity v Praze (ČZU).
Z jejich přednášky vyplynuly následující závěry:
● Pěstitelé by se měli orientovat zejména na odrůdy sladovnického ječmene, na které mají smlouvy. V současné době zažívá renesanci odrůda Malz, rozšířené jsou Bojos, Sebastian, Xanadu, dále Diplom a Radegast, ustupují Tolar, Jersey a Prestige, naopak nastupují nové Aksamit a Blaník. Sladovny SOUFFLET AGRO a. s. vykupují také ozimý dvouřadý ječmen Wintmalt.
● Setí do úzkých řádků (6,25 cm) přináší zvýšení výnosu i podílu předního zrna.
● Velmi dobře vychází aplikace NP hnojiv pod patu nebo před setím se zapravením sečkou. Podporují rozvoj kořenového systému, což je vzhledem ke krátké vegetační době jarního ječmene velmi důležité.
● Po organicky hnojené předplodině stačí nižší dávky dusíku mezi 40 až 60 kg/ha, po méně vhodných předplodinách je dobré dávku zvýšit na 60 až 120 kg N/ha.
● Pokud se očekává krátká vegetační doba (výsev ječmene v dubnu) zvýšená dávka dusíku se neprojevuje nárůstem výnosu, a proto je vhodné podle druhu předplodiny volit množství kolem 60 kg N/ha. Naopak při dlouhé vegetační době zvýšená dávka N na 90 kg/ha čistých živin navyšuje výnos až o 1 t/ha.
● Počet fungicidních ošetření závisí na oblasti pěstování (sušší vyžaduje méně ošetření než vlhčí) a dávce aplikovaného dusíku (při dávce 90 kg N/ha stačí většinou jeden postřik fungicidem).
● Aktivace postřiků smáčedly Silwet nebo Break Thru je účelná (ve víceletých výsledcích přináší Silwet 7% výnosový přírůstek).
● Regulátor růstu Sunagreen aplikovaný ve fázi 25 až 29 BBCH vyrovnává odnože, Terpal C v dávce 1 až 1,5 l/ha (32 až 37 BBCH) významně posiluje stabilitu porostu. Pokud jej pěstitelé nestihnou aplikovat, je možné ve fázi 37 až 40 BBCH použít Cerone 480 SL v dávce 0,3 až 0,75 l/ha.
● Minimalizační technologie zpracování půdy jsou účelné pouze při intenzivním pěstování sladovnického ječmen, při standardním je vhodné volit orbu.
● Intenzivní technologie pěstování přinášejí vyšší jistotu z hlediska dosažení sladovnické kvality.
● Obsah N látek je závislý na velikosti zrna (čím větší zrno, tím nižší obsah N látek). Odstraněním drobnějších zrn se proto výrazně snižuje obsah hrubých bílkovin a zvyšuje sladovnická kvalita.
Do nových poznatků jistě patří i výsledky Ing. Jana Křováčka, Ph.D., z ČZU se stimulací osiva. Společně s mořidlem aplikoval stimulátor růstu Sunagreen v dávce 1,5 l na jednu tunu osiva. Po zhodnocení víceletých výsledků zjistil, že přídavek Sunagreenu k mořidlu významně podporuje růst kořenů a zvyšuje výnos.
Klíčové informace:
Pod hlavičkou Sdružení pro ječmen a slad proběhla v únoru již pátá konference věnovaná sladovnickému ječmeni.
Přestože je výkupní cena této komodity na velmi nízké úrovni, pěstitelé by na to neměli reagovat poklesem ploch, ale úsporami při současné intenzifikaci výnosů a kvality ječmene.
