Deváté Rostlinolékařské dny, které proběhly počátkem listopadu v Pardubicích, měly tentokrát v podtitulu heslo Zdravé rostliny – základní požadavek spotřebitele. Přednášející se ale jako vždy dotkli všech oblastí tohoto oboru, od ochrany proti škodám způsobeným zvěří po geneticky modifikované organismy.
Problémy spojené se škodami působenými zvěří v polních plodinách shrnul Ing. Jan Mikulka,CSc., z Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze-Ruzyni (VÚRV). Jak zdůraznil, drobná zvěř (např. zajíc, králík, bažant) je působí až na některé výjimky v přijatelném rozsahu. „Jak vyplývá i z prováděného šetření v regionech vybraných bývalých okresních úřadů, v daleko větší míře se na působených škodách na polních kulturách a zemědělských porostech podílí především zvěř spárkatá, tedy jelení, daňčí a zejména černá,“ dodal s tím, že to má několik hlavních příčin. Často dochází ke ve zkreslování výsledků sčítání zvěře, jejichž stavy jsou mnohdy podhodnoceny. Dále nebývá dostatek účelně rozmístěných krmných zařízení ve vybraných problémových lokalitách honiteb, dostatečně zabezpečených krmivem.
Ing. Mikulka konstatoval, že vlastníci honebních pozemků a jejich uživatelé, ale i uživatelé honiteb nepřistupují v celé řadě případů k řešení škod zvěří na polních plodinách a zemědělských porostech s požadovanou odpovědností. Jde především o naplňování § 53 zákona č. 449/2001 Sb., který ukládá mimo jiné vlastníkovi, popřípadě (uživateli) honebních pozemků činit k zabránění škod zvěří přiměřená opatření. Ve většině případů se spoléhá pouze na odstřel zvěře, což je sice vhodné, ale často nedostačující. Uživatelé honiteb by podle něj měli věnovat pozornost důslednému sledování početních stavů zvěře a jejich regulaci řešit průběrným odlovem, s důrazem na zvěř černou – selata a lončáky, která se svým počtem a rozsahem na škodách podílí nejvíce.
Myslivci se bez kooperace s pěstiteli neobejdou. Jak Ing. Mikulka zdůraznil, intenzivní lov zvěře v době od května do října není často možný kvůli velkým plochám vzrostlých plodin. Nárůst početních stavů černé zvěře se v posledních letech projevil především v okresech s intenzivním pěstováním obilovin, kukuřice, řepky či brambor. Tyto plodiny slouží jako výhodný kryt a zdroj potravy, protože jsou pěstovány na souvislých plochách, většinou u lesních komplexů. Zvěř do nich má snadný přístup a zdržuje se tam dny, týdny i déle, čímž je pro značnou část roku výrazně snížena možnost ji lovit. Pěstitelé by proto měli podle Ing. Mikulky prokládat velké plochy plodinami nízkými, čímž by byly vytvořeny možnosti zvěř lépe pozorovat a bezpečně lovit. Aby se zabránilo škodám, je vhodné ve spolupráci s uživateli honiteb využívat různých poplašných (světelných), zvukových a jiných zařízení, odpuzujících příchod zvěře do osetých ploch, případně také repelentních látek. Důležitým faktorem je také snižování sklizňových ztrát následným dosběrem kukuřičných palic či brambor, které černá zvěř vyhledává i v následujícím roce. Při sklizni je také třeba dodržovat agrotechnické lhůty.
Jak Ing. Mikulka upozornil, v polovině roku vyšla ve spolupráci ministerstva zemědělství a VÚRV příručka, která obsahuje postupy a návody, jak řešit problém škod zvěří na polních plodinách ze strany vlastníků či uživatelů pozemků, ale i ze strany uživatelů honitby.
Bázlivec se dále šíří
Na území republiky dále pokračuje šíření nového škůdce kukuřice, bázlivce kukuřičného. V roce 2006 byl zaznamenán výskyt téměř na celém území Moravy a ve dvou okresech východních Čech, jak ve svém příspěvku ukázal Ing. Tomáš Růžička ze Státní rostlinolékařské správy (SRS). Celkem se odchytilo zhruba 9000 jedinců tohoto škůdce, v minulém roce to byla přibližně tisícovka. Pro jeho sledování se v roce 2006 použilo 624 feromonových lapačů, umístěných přednostně tam, kde se pěstovala kukuřice po kukuřici a na pozemcích s předchozím výskytem. V roce 2005 jich bylo na 204 pozorovacích bodech použito 792.
Také proti tomuto škůdci lze použít geneticky modifikovanou Bt-kukuřici, musí ale disponovat příslušnou variantou toxinu. „Evolucí vznikla široká paleta kmenů Bacillus thuringiensis specializovaných na určité druhy nebo skupin hmyzu,“ zdůraznil ve svém příspěvku ve sborníku Prof. RNDr. Jaroslav Drobník, CSc., ze sdružení Biotrin a vysvětlil také způsob, kterým látka působí.
Když hmyz pozře krystal, který ulpěl na listu, bílkovina Cry (známá spíše pod dřívějším označením δ-endotoxin) se začne v jeho zažívacím traktu rozpouštět. Trávicí proteázy upraví uvolněné molekuly odštěpením jednoho nebo obou konců. Teprve tak upravená molekula má toxický účinek. Už na těchto dvou úvodních stupních začíná první hrubý výběr oběti. Krystal se rozpouští jen za určité kyselosti prostředí (pH). Larvy motýlů a dvoukřídlých mají silně alkalické prostředí v zažívací trubici, kdežto brouci a jejich larvy neutrální nebo mírně kyselé. Proto toxiny působící na prvou skupinu mají ve struktuře převahu argininu, který je v případě molekul účinných na brouky nahrazen méně zásaditým lysinem.
Další rozhodovací stupeň jsou trávicí enzymy, které musí odštěpit správnou část molekuly. Místem účinku upravených peptidů jsou specifické povrchové receptory na epitelu hmyzí trávicí trubice. Jakmile se na ně peptid naváže, změní formu své molekuly a v membráně buňky vytvoří otvor, který buňka není schopna zacelit a hyne. V důsledku toho hyne i ten, kdo krystal pozřel – hmyzí larva nebo dospělec.
Jak prof. Drobník informoval, u Bt-plodin je do rostlinného genomu zařazen gen řídící tvorbu toxické části bílkoviny Cry. Enzymatické úpravy již nejsou nutné, ale je zachována specifita pro receptory, takže Bt-plodiny zneškodňují opět jen určitou skupinu hmyzích škůdců. Bt-kukuřice u nás pěstovaná má přidaný gen pro toxin cry1Ab, a je proto toxická pro larvy motýlů, ale nikoli například brouků, jako bázlivce kukuřičného (Diabrotica). K tomu je třeba vnést gen cry3Bb1 tvořící peptid toxický pro brouky.
Ochrana přináší rizika
Jestliže modifikovaná plodina nepředstavuje podle dosavadních znalostí pro necílové organismy žádné nebezpečí, pro pesticidy to vždy neplatí. „Používání přípravků na ochranu rostlin představuje vznik rizik a potenciálního ohrožení. Jsou spojena s jejich přepravou, skladováním, přípravou pro aplikaci, vlastní aplikací a rovněž následnými postupy – čištěním techniky, nakládáním se zbytky a obaly. Tato rizika mohou být hrozbou pro zdraví lidí, zvířat a životní prostředí,“ uvedl ve svém příspěvku Ing. Petr Harašta, Ph.D ze SRS. Jak dodal, velkou roli hrají z tohoto pohledu mechanizační prostředky na ochranu rostlin, které musí splňovat požadavky kladené na jejich technický stav. Uživatelé pak mají povinnost dodržovat požadavky technologické, tedy na provoz a použití při aplikaci přípravků. „Registrace nových typů mechanizačních prostředků a kontrolní testování je na uspokojivé úrovni. Databáze jsou průběžně aktualizovány a připravovány na případná opatření Evropské unie,“ shrnul Ing. Harašta.
Aspekty jejich správného používání jsou kromě toho spojeny i s návrhem evropské směrnice EU Thematic strategy. Jsou také předmětem projektů, které připravuje Evropská unie. Jedním z nich je TOPPS. Jeho cílem je zajistit podklady a příklady trvale udržitelného snížení kontaminace vody pesticidy z bodových zdrojů. Plánované kroky jsou podle Ing. Harašty následující: analýza situace – hlavní linie rozvoje pro uplatňování „správné praxe“, školicí programy, demonstrace a jejich přenesení do praxe.
Pesticidy se přehodnocují
Udržitelným využíváním pesticidů při snížení poklesu rizik a uchování úrovně ochrany rostlin se zabývá nařízení Evropského parlamentu a rady č. 1600/2002 ES, jak uvedla Ing. Miloslava Navrátilová, PhD., ze SRS. Evropská unie se snaží prosazovat snížení zátěže pesticidy, lepší kontrolu jejich distribuce a využívání, omezování toxicity a vyřazování těch nejnebezpečnějších a samozřejmě bezpečné používání. Aby se zahrnuly všechny aspekty, připravuje se směrnice č. 11896/1/16, která mimo jiné zahrnuje zákaz leteckých aplikací či vymezení oblastí s významně sníženým nebo nulovým používáním pesticidů. Dále deklaruje podporu integrované ochrany a směrů s nízkými vstupy těchto látek. Tyto kroky by se měly prosazovat i lepším monitoringem distribuce a používání pesticidů a posílením sledování obsahu jejich reziduí. Roli bude hrát také vytvoření systému daní a výše DPH.
V rámci EU nadále pokračuje přehodnocování celkem 983 starých účinných látek, přičemž úspěšné zařazení do přílohy I směrnice 91/414/EHS umožňuje jejich další používání. Zatím se jich podle Ing. Navrátilové na tento seznam nedostalo 472, někdy také z toho důvodu, že je příslušné firmy dále nepodporují. Zařazeno je celkem 75 starých účinných látek, zbytek (410) čeká na hodnocení. Z celkem 132 nových účinných látek je zařazeno 72, neprošlo sedm, na hodnocení čeká 53. Po zařazení do přílohy se ale musejí v členských zemích opětovně registrovat přípravky, které příslušnou účinnou látku obsahují, což je zdlouhavý proces. Jedním z kroků je také stanovení toxicity a dalších znaků, které má v ČR na starosti Státní zdravotní ústav. Jak upozornila Ing. Navrátilová, následkem vytížení zaměstnanců a odchodu klíčového člověka z této instituce hrozí kolaps při registraci přípravků, je tedy nutné, aby Ministerstvo zdravotnictví ČR tuto situaci řešilo.
Ing. Navrátilová také dodala, že na základě poslední novely zákona o rostlinolékařské péči (č. 131/2006 Sb., platný od 1. 1. 2007) lze používat nižší než registrovanou dávku přípravku. Podstatnou, i když fakticky formální změnou, je možnost aplikovat všechny tank-mixy, které nejsou v návodu k použití přímo zakázány.
Fuzariózy se neprosadily
Jak uvedl Dr. Ing. Ludvík Tvarůžek ze Zemědělského výzkumného ústavu Kroměříž, s. r. o, nebyl podle dosud dostupných údajů letošní rok kalamitním ve výskytu klasových fuzarióz. Příčinou bylo pravděpodobně zpoždění citlivé fáze kvetení obilnin ve vztahu k zralosti a šíření askospór patogenu, vytvářených na posklizňových zbytcích. Průběh vegetace byl naopak jedním z důležitých faktorů nárůstu frekvence výskytu sněti zakrslé (Tilletia controversa), a to v rámci celé ČR.
Dr. Tvarůžek dále zdůraznil, že při jarním průzkumu zdravotního stavu ozimů zjistili vysoké zastoupení původce plísně sněžné (Microdochium nivale) ve všech částech republiky. Tímto patogenem bylo napadeno 93,6 % porostů a příčinu tak výrazného zvýšení frekvence výskytu je možné přičíst vývoji počasí v zimě.
Další patogeny z komplexu chorob pat stébel byly oproti plísni sněžné zastoupeny výrazně méně. Rok byl také příznivý pro padlí travní (zvláště na ječmenech) a braničnatku pšeničnou. Po několika letech se objevila také rez plevová.
Olejniny potřebují péči
Ozimá řepka zatím poškození chorobami a škůdci nezaznamenala, jak vyplynulo z příspěvku Ing. Daniela Nerada, Ph. D., ze Svazu pěstitelů a zpracovatelů olejnin. Letošní nadprůměrně teplý a suchý podzim významně omezil škodlivost slimáčků. Květilka zelná (Delia radicum) sice vykázala na podzim 2005 i letos lokálně zvýšený výskyt, ke kalamitnímu poškození ale u nás nedochází.
Za zmínku stojí, že i přes příznivé podmínky během vegetace pro výskyt hlízenky obecné se napadení neprojevilo, červnové sucho totiž její rozvoj zbrzdilo, stejně jako dalších chorob. Vyšší byl ale výskyt verticiliového vadnutí (Verticillium dahliae) „Četná provedená ošetření, zejména dražšími přípravky, se tak minula efektem,“ konstatoval Ing. Nerad.
Shrnul také strategii při abnormálně pozdním nástupu jara, jaký byl letos. Řepka má v takových podmínkách tendenci přecházet rychle do generativní fáze bez výrazného větvení. Krátí se tím fáze prodlužovacího růstu stonku. V této situaci (pokud nedojde k návratu nižších teplot v průběhu dubna) se doporučuje i bez ohledu na hustotu porostu omezit apikální dominanci a podpořit větvení porostů. Zimou nepoškozené porosty s jen minimálním napadením chorobami se ošetřují vyšší dávkou morforegulátoru CCC. Při vyšším výskytu houbových chorob mají lepší efekt fungicidy s morforegulačním účinkem.
Doporučení pro výsev máku již připravil Ing. Pavel Cihlář, Ph.D. z České zemědělské univerzity v Praze. Osivo by podle něj měli pěstitelé raději nakupovat od množitelů, kde by mělo procházet výběrem a vykazovat odpovídající osivovou hodnotu. „Rovněž doporučujeme používat osivo mořené,“ dodal Ing. Cihlář s tím, že k dispozici jsou Cruiser OSR s insekticidní i fungicidní složkou a Chinook 200 FS.
