Vliv herbicidního ošetření na výnos plodin byl sledován v dlouhodobém polním pokusu založeném od roku 1972 na dvou pokusných stanicích Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i.
Spolu s dalšími autory ho popisuje Mgr. Markéta Mayerová z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i., v článku v Úrodě 10/2017. Uvádí, že pokus je rozdělen na dvě části podle uplatňovaných osevních postupů: zjednodušený osevní postup se 75% obilnin a střídavý s 50 % obilnin včetně okopanin. V pokusu jsou uplatňovány tři varianty ošetření proti plevelům: (1) neošetřená kontrola, (2) růstové herbicidy (pouze u zjednodušeného osevního sledu), (3) cílené ošetření kombinací herbicidů. Byl zjištěn pozitivní vliv dlouhodobého ošetření na výnos, přičemž výnosové ztráty v plodinách stoupaly v tomto pořadí: jarní ječmen < ozimá pšenice < hrách < ozimá řepka < brambory. Byl prokázán stoupající trend výnosu v čase na ošetřených variantách na stanici Hněvčeves, na neošetřených kontrolách výnosy stagnovaly nebo klesaly.
Autoři v závěru uvádějí, že pokus prokázal pozitivní vliv dlouhodobého herbicidního ošetření na výnosy pro všechny sledované plodiny, přičemž největší efekt mělo cílené herbicidní ošetření kombinací herbicidů. Ošetření pouze růstovými herbicidy nevedlo k účinnému potlačení celého plevelového spektra a nemělo tudíž na zvýšení výnosů tak vysoký efekt. To potvrzuje opodstatnění aplikace systémů integrované regulace plevelů a potřebu využití integrace všech dostupných opatření vedoucích ke snížení zaplevelenosti. Upřednostnění pouze jednostranného použití herbicidů se stejným mechanismem účinku vede k narušení diverzity a přemnožení obtížně regulovatelných plevelných rostlin a projeví se to výrazně na výnosech plodin, jak ukazují data z dlouhodobých pokusů. Negativní dopad zjednodušených osevních postupů na zaplevelení lze eliminovat cíleným herbicidním ošetřením, které zajistí vyrovnané výnosy.*
