Na změnu klimatu reagují i škůdci a různými způsoby se jí přizpůsobují. Prof. RNDr. Ing. František Kocourek, CSc., z VÚRV se ve své přednášce v rámci semináře Ruzyňský den výživy rostlin a agrotechniky věnoval přezimování škůdců řepky a změnám v rezistenci k insekticidům. Zdůraznil zejména dřepčíka olejkového a krytonosce čtyřzubého, kteří mají v posledních letech velké změny v přezimování a současně selektují velmi rychle rezistenci. O poklesu škodlivosti hovořil naopak u krytonosce řepkového, blýskáčka řepkového, krytonosce šešulového a bejlomorky zelné, u kterých se nemění ani způsob přezimování. U mšice broskvoňové prof. Kocourek očekává prudký nárůst škodlivosti v následujících letech i v souvislosti se zákazem moření osiva cukrovky neonikotinoidy (cukrovka je jedním z hostitelů), navíc narůstá její rezistence k insekticidům.
Dřepčík olejkový se podle prof. Kocourka adaptoval na naše prostředí a v současné době přezimují všechna tři stadia – vajíčko, larva i dospělec přímo v porostech řepky. Tento škůdce dříve kladl vajíčka jen na podzim, nyní pokračuje i na jaře. Ošetření pyretroidy je cíleno na dospělce před tím, než vykladou vajíčka (zralá vajíčka mají samičky již na konci února). V loňském roce podle prof. Kocourka kladení probíhalo od počátku března až do května a došlo k prolínání dvou generací, což je dané tím, že je populace v gradaci a zvyšuje se podíl rezistentních populací k pyretroidům (lambda-cyhalothrin: v roce 2018 rezistence prokázána u 23 % populací, v roce 2022 již na 55 % lokálních populací). Tau-fluvalinate je již na dřepčíka olejkového zcela neúčinný. Proti tomuto škůdci se doporučují nadále esterické pyretroidy, v regionech s poklesem účinnosti pyretroidů pak acetamiprid nebo kombinace pyretroid + acetamiprid, popřípadě pyretroid s PBO (piperonylbutoxid – látka, která obnovuje citlivost k pyretroidům). Acetamiprid má systemické účinky a částečně tak snižuje početnost larev v rostlinách. Nově jsou ve zkouškách také diamidy (Benevia, Coragen) na poslední podzimní nebo jarní aplikace, které také vykazují systemické účinky na larvy, uvedl prof. Kocourek.
Změna škodlivosti je v posledních letech zaznamenávána také u krytonosce čtyřzubého (dříve se vyvíjel v řapících listů, nyní škodí i vyžíráním stonků), který převzal dominanci ve skupině v řepce škodících krytonosců. V současné době podle prof. Kocourka naletuje do řepky mnohem dříve než krytonosec řepkový (dříve to bylo opačně) a jeho nálet je velmi rozvleklý. „V roce 2022 poprvé významná část populace nalétla do řepky již na podzim,“ upozornil řečník s tím, že po periodě ochlazení v září nastalo oteplení a škůdci si tento podzimní vývoj počasí „spletli“ s jarem. Tento fakt se týká zejména střední a jižní Moravy, kde krytonosec čtyřzubý přezimuje přímo v řepce a na jaře ho již nezachytí žluté misky (po oteplení začal hned klást). Účinnost pyretroidů se podle prof. Kocourka v posledních třech letech rychle snižuje a při současném tempu by se během dvou až tří let mohla zlomit úplně. Výskyt rezistentních populací je nejvyšší v Západočeském a Středočeském kraji. V ochraně prof. Kocourek stále doporučuje esterické pyretroidy: pro první aplikace například účinnou látku gamma-cyhalothrin, pro druhé pak kombinaci pyretroidu s acetamipridem, který má vyšší perzistenci a účinnost na larvy. V oblastech se sníženou citlivostí škůdce k pyretroidům pak kombinaci těchto látek s PBO (například Pangea Booster). Zajímavé podle řečníka také je, že první aplikace na krytonosce čtyřzubého (zhruba týden po prvním oteplení, kdy teploty opakovaně překračují 10 °C) je také účinná na brouky dřepčíka olejkového.
Blýskáček řepkový je podle prof. Kocourka již 100% rezistentní k pyretroidům (i k tau-fluvalinate), stejně tak i mšice broskvoňová, u které je zaznamenána též snížená citlivost k účinné látce pirimicarb a postupné snižování účinnosti na acetamiprid. Jako velmi účinné přípravky na mšici prezentoval přednášející Tepeki (flonicamid) a Movento (spirotetramat). Krytonosec šešulový a bejlomorka zelná neselektují rezistenci a na aplikované přípravky jsou citlivé.*
