Posklizňová ochrana zemědělských komodit a potravin před škůdci je nejen problém týkající se farmářů a výrobců potravin, ale je také spojená s důležitou stabilizační funkcí státu. Ta mimo jiné spočívá i v jeho odpovědnosti za zajištění dostatku potravin pro všechny obyvatele a za kontrolu zdravotní bezpečnosti a deklarovanou kvalitu potravinových výrobků.
Globální spolupráce a propojenost přináší nejen prosperitu, ale i kritickou závislost na snadno zranitelných distribučních sítích spojující místa primární produkce, sklady a spotřebitele. Zvýšené dovozy a akumulace komodit (obilí, luštěniny, olejniny atp.) ve skladech státních rezerv, farem a velkých obchodních organizací s komoditami zvyšují riziko jejich napadení škodlivými členovci a hlodavci. K tomu se připojují narůstající nároky na kvalitu ze strany zákazníků zahrnující nulovou toleranci přítomnosti škůdců ve výrobcích. Proto se před nimi musí zásoby komodit ve skladech systematicky a účinně chránit. V současné době stále patří chemická ochrana k základním pilířům systému tzv. Integrované ochrany rostlin před škůdci; a to jak na poli, tak po sklizni ve skladech a v distribučních řetězcích potravin. Aktuální společenská poptávka však vede k celosvětové politice omezování používání syntetických chemických pesticidů.
K dosažení správné aplikační praxe insekticidů a jejich kombinace s nově vyvíjenými nechemickými metodami může přispět aplikovaný a cílený vědecký výzkum a následný pružný přenos jeho výsledků do praxe a do výuky na středních odborných a vysokých školách. Proto byl jeden z projektů řešených ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby, v. v. i., (Interaction – LTACH19029) zaměřený na nechemickou kontrolu dovážených zemědělských a potravinářských komodit (financovaný agenturou Ministerstva školství) a vedl k významným pokrokům v oblasti identifikace importovaných škůdců a k použití řízených atmosfér na bázi dusíku. Projekt byl řešen ve spolupráci s Podravkou Lagris a. s., a Čínskou zemědělskou universitou v Pekingu (CAU – China Agriculture University, Beijing P. R. China).*
Více informací přináší článek Ing. Václava Stejskala, Ph.D., a kolektivu z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i, a firmy Podravka Lagris, a. s., zveřejněný v týdeníku Zemědělec (3/2022).
