V Hluku se na v pořadí již 40. tradičním vyhodnocovacím semináři Systému výroby řepky hodnotila uplynulá pěstitelská sezóna. Sklizňová plocha řepky se zvýšila o 36 000 ha, selo se v době, kdy byly vysoké výkupní ceny za řepku. Plocha řepky v ČR činila 379 944 ha a měla průměrný výnos 3,43 t/ha, což je o 5,6 % více než je pětiletý průměr. Produkce 1 303 208 tun byla pátou nejvyšší za posledních deset let.
Pořadatelem akce je Svaz pěstitelů a zpracovatelů olejnin (SPZO). Zástupci SPZO Ing. Jiří Zeman a Ing. Martin Volf přiblížili účastníkům klimatické podmínky uplynulé vegetační sezóny a výsledky, jakých pěstitelé řepky dosáhli. Sít se začalo koncem prvního srpnového týdne a do 20. srpna 2022 bylo založeno 80 % porostů ozimé řepky. Osev dalších ploch přerušily dlouhé a vydatné srážky, zbytek se sel do 7. 9. 2022.
„Na podzim se neprojevily větší problémy se žravými škůdci, jejich výskyt byl spíše slabší a lokální. Herbicidy a následně graminicidy se pěstitelům podařilo aplikovat včas. Přibližně 70 % ploch bylo včas ošetřeno také regulátory růstu, následně jejich aplikaci komplikoval průběh počasí,“ dodal Jiří Zeman. Po 20. září začal klást dřepčík olejkový. Místy bylo k vidění 80 až 85 % samic, vyplatilo se situaci nepodceňovat a adekvátně proti nim zasáhnout. Bohužel od poloviny měsíce byly evidovány i silně napíchané rostliny s líhnoucími se mladými larvičkami. Během zimy spadlo dostatek srážek. Vegetace běžela bez přerušení, ten, kdo poskytl řepce dostatečnou výživu, mohl očekávat přírůstek zelené hmoty 50, místy i sto procent,“ řekl dále zástupce SPZO.
Snižovala se dávka dusíku
Koncem prvního únorového týdne bylo možné vjet do porostu a začít s regeneračním přihnojením na jaře. Do konce února bylo přihnojeno 85 % ploch. Vzhledem k cenové politice řada pěstitelů snížila celkovou dávku dusíku o 10 až 20 % (130 až 190 kg N). Ten, kdo měl organická hnojiva, ať už digestát, kejdu, kompost či chlévskou mrvu, je využíval. Zima byla pro řepku příznivá a celkem bylo z 381 732 ha osetých ploch, zaoráno jen 2100 ha.
Jarní růst a vývoj byl pozvolný, porosty byly dobře vyživené. Kořeny i listová srdéčka na jaře rychle regenerovaly. S oteplením po 20. březnu a nástupem dlouhého dne začal u řepky dlouživý růst. V první polovině března pěstitelé zaznamenali slabý výskyt krytonosce řepkového čtyřzubého v teplých lokalitách, o pár dnů později byl už výskyt silný po celé ČR. Pěstitelé aplikovali insekticidy, ale od 24. března ošetření proti krytonoscům přerušil silný vítr a srážky. „V dubnu následovala druhá silná vlna náletů krytonosce čtyřzubého, která byla často doprovázená invazí blýskáčka řepkového.
Mrazy první týden v dubnu zapříčinily rozpraskání spodní části stonků často těch nejsilnějších rostlin a když se k tomu ještě přidalo poškození larvami krytonosců, hrozily problémy s výskytem fómy především kolem otvorů po krytonoscích. Při ošetření před květem bylo nutné aplikovat kvalitní fungicidní ochranu a zohlednit praskliny uvnitř stonku vzhledem k možnému výskytu houbových chorob. Podle zástupce SPZO je vhodné ošetřit řepku týden před květem.
Kvetla tři a půl týdne
Kolem 17. dubna začaly porosty řepky kvést, kvetení trvalo tři a půl týdne. Po 20. květnu nastalo citelné oteplení a řepka začala napříč republikou rychle odkvétat. Počasí v červenci, tedy vysoké teploty s ostrým sluncem, na které nebyly rostliny během jara zvyklé, vedlo k rychlému nástupu sklizňové zralosti. Navíc škůdci velmi silně poškodili stonky řepky, což se projevilo na horším zdravotním stavu rostlin. Situaci značně ovlivňovaly také půdní podmínky, tedy schopnost zadržet vodu či nikoliv. Na teplých a sušších stanovištích se začalo sklízet kolem 9. července. Do konce července se sklidilo 65 % ploch řepky v ČR. Od 25. července do 7. srpna však žně zastavily každodenní deště. Sklizeň byla ukončena koncem srpna. Pěstitelé byli s dosaženými výnosy spokojeni, ale výnosové rozdíly byly kvůli mnoha vlivům značné.
Více informací naleznete v týdeníku Zemědělec a lednovém vydání časopisu Úroda.*
