Pro skladování zrnin se v současné době používají jak věžové zásobníky rekonstruované či nově postavené, tak halové sklady. Většina skladovacích kapacit je vybavena provzdušňovacími systémy, mechanizovaným i nemechanizovaným naskladňováním a vyskladňováním, s kapacitou až do 5 000 t. U těchto typů skladů dochází běžně ke ztrátám 2–3 %.
Halový sklad musí být vybaven odpovídající technologií k uchování jakosti a k zabránění ztrátám. Podle použité technologie je v halových skladech možné dlouhodobé skladování v suchém stavu (obiloviny a luštěniny do 14 %, olejniny do 8 % vlhkosti), skladování s použitím aktivního větrání (do 17 % vlhkosti zrna u obilovin), skladování ve zchlazeném stavu a skladování za použití chemických prostředků (pouze pro krmné účely).
Konstrukce halových skladů
Konstrukce halových skladů může být železobetonová, ocelová i dřevěná. Podlaha skladu musí být dostatečně izolovaná proti spodní vodě. Stěny skladu musí být dimenzovány tak, aby snesly boční tlaky vrstvy zrnin. Střechy musí být v bezvadném stavu, okna zasklená a vždy vybavena ochrannými sítěmi, přímé sluneční paprsky nesmí dopadat na skladované zásoby. V případech, kdy nejsou stěny s dostatečnou tepelnou a vlhkostní izolací, musí být skladovací prostor oddělen od stěn.
Provzdušňovací ventilátory
Zrniny o vyšší vlhkosti než 15 % uskladněné v podlahovém skladu se musí provzdušňovat. Předpokladem provzdušňování je síť rozvodných kanálů napojených na provzdušňovací ventilátory. Rozvodný systém může být s nadúrovňovými nebo podúrovňovými kanály. Obě varianty dále rozdělujeme na provzdušňovací zařízení s hlavním kanálem s rozvodnými kanálky (řešení zpravidla s jedním ventilátorem) nebo s podélnými či příčnými rozvodnými kanály napojenými zpravidla na více ventilátorů, případně využívající přemístitelný ventilátor.
Provzdušňovací kanálky
Provzdušňovací ventilátory jsou napojeny na vzduchoventilační rozvodný systém, který se skládá z jednoho hlavního (rozvodného) kanálu a z provzdušňovacích kanálků. Jedná-li se o podúrovňový systém provzdušňování, tak hlavní rozvodný kanál je zakryt dřevěnými deskami, provzdušňovací kanálky jsou zakryty provzdušňovacími síty. Provzdušňovací síta zajišťují dostatečnou propustnost vzduchu a u přejezdných skladovacích prostorů jsou odolné proti poškození mobilními prostředky. Průřez provzdušňovacích kanálků je třeba volit tak, aby rychlost proudění vzduchu nepřekročila 10 m/s.
Rozteč provzdušňovacích kanálků (osová rozteč) musí být menší než násypná výška zrna. Je to velmi důležité pro rovnoměrný výstup vzduchu z vrstvy uskladněného zrna. Rozvod vzduchu může být řešen jako podúrovňový nebo nadúrovňový. Podúrovňový systém provzdušňovacích kanálků je vhodný u nově budovaných skladovacích prostorů, nebo u nákladnějších rekonstrukcí stávajících halových skladů, výhodou je možnost bezproblémové manipulace s materiálem bez rizika poškození. Nadúrovňový systém provzdušňovacích kanálků je vhodný pro rekonstrukci skladovacích prostorů bez nutnosti vyšších investic do stavebních úprav, dochází však k častému poškození vlivem manipulace s uskladněnými zrninami.
Doba skladování
Platí základní závislost mezi vlhkostí a teplotou uskladněného zrna a přípustnou dobou jeho skladování. Přípustná doba skladování je nepřímo úměrná vlhkosti a teplotě zrna. Například snížení teploty uskladněného zrna z 20 °C na 15 °C vede ke zdvojnásobení doby skladování zrna o vlhkosti 15 %. Doba skladování zrna je tím delší, čím nižší je teplota zrna. Všeobecně lze tedy podotknout, že biologické materiály se lépe skladují při nižší teplotě, zejména obsahují-li větší množství vody. Teplota skladovaného zrna je dána přístupem kyslíku. Při skladování zrna v uzavřeném objektu roste množství CO2 a klesá množství kyslíku a tím se snižuje intenzita dýchání.
Aktivní provzdušňování
Aktivní provzdušňování patří v současné době k tradičním metodám ošetřování vlhkého zrna, touto metodou je v ČR ošetřen největší objem produkce ze sklizně. Jeho charakteristickým znakem je instalace slabších ventilátorů (především axiálních) s měrnou dodávkou vzduchu do 10 m3/h na 1 tunu uskladněného zrna. V současné době je to nejednodušší řešení pro malé a především provizorní sklady. Aplikuje se nejčastěji do menších halových skladů a využívá se malých axiálních ventilátorů schopných provzdušňovat vrstvy zrna do výšky násypu přibližně 2 m.
Posklizňové ošetření zrna
Postup posklizňového ošetření zrna v halových skladech se může rozdělit do několika etap. Při aktivním větrání nejdříve dochází k relativně rychlému odsoušení, neboť při průchodu vzduchu vysokotlakým ventilátorem dojde k zahřívání vzduchu, což má za následek snížení relativní vlhkosti vzduchu a tudíž i zvýšenou absorpční schopnost. Pro délku aktivního větrání je řídící veličinou snižování obsahu vody v zrně. Jde o období od okamžiku naskladnění do buňky nebo do halového skladu až po skončení posklizňového dozrávání. Mělo by se zamezit možné kondenzaci vlhkosti v povrchové vrstvě, vlhkost skladovaných zrnin snížit v horních vrstvách pod 16 % a teplota zrnin by měla klesnout v celém skladovacím objemu na přibližně 20 ºC.
Dále se zrno udržuje přerušovaným větráním, které je v činnosti pouze za příznivých hodnot stavu vzduchu, především jeho relativní vlhkosti a teplotě vzduchu. Vlhkost v horních vrstvách je nutné snížit pod 15 % a teplota by měla klesnout pod 18 ºC v celém skladovaném objemu. Pro dosažení finální hodnoty zrnin k dlouhodobému skladování je v zimních měsících využíván velmi studený vzduch, při čemž se sníží teplota v celém objemu pod 10 ºC.
Článek vznikl za finanční podpory z výzkumného projektu Národní agentury pro zemědělský výzkum (NAZV) Ministerstva zemědělství s číslem QJ1510204 a dlouhodobého koncepčního rozvoje organizace VÚZT, v.v.i. s kódem RO0616.
Ing. Jiří Bradna, Ph.D.,
Výzkumný ústav zemědělské techniky, v. v. i.,
Odbor technologických systémů pro produkční zemědělství,
doc. Ing. Jan Malaťák, Ph.D.,
Česká zemědělská univerzita v Praze,
Technická fakulta,
Katedra technologických zařízení staveb
