Ekologické zemědělství je v České republice stále na vzestupu. V současnosti se na našem území hospodaří ekologickým způsobem na zhruba šestnácti procentech výměry zemědělské půdy. Pěstitelé mají k dispozici rozmanité přípravky na ochranu rostlin, pomocné rostlinné prostředky i hnojiva, ale stále to nestačí. Proto se ověřují nové možnosti.
V posledních letech se ekologickým pěstováním mimo jiné zabývají i na stanicích Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) a na dalších výzkumných pracovištích, popisuje Ing. Hana Honsová, Ph.D., v článku v Úrodě č. 11/2020. Nejen s výsledky dlouhodobého pokusu a možnostmi využití přípravků na ochranu rostlin v ekologickém zemědělství se mohli seznámit účastníci semináře na Zkušební stanici ÚKZÚZ v Jaroměřicích nad Rokytnou na Třebíčsku.
Ekologický polní pokus představil Ing. Martin Prudil, Ph.D., vedoucí oddělení ekologického zemědělství Zkušební stanice ÚKZÚZ Jaroměřice. Osevní postup pokusného bloku je sedmihonný. Letos, kdy běží už šestý rok pokusů, se na poli pěstuje v bloku navozujícím hospodaření bez živočišné produkce pohanka a v bloku s chovem dobytka vojtěška. V osevním postupu se v Jaroměřicích u varianty bez živočišné výroby střídají tyto plodiny: 1. ozimá pšenice, 2. brambory, 3. ozimá pšenice špalda, 4. směs jarního ječmene s hrachem, 5. ozimá pšenice, 6. pohanka, 7. hrách. Ve variantě s živočišnou produkcí jsou první tři roky stejné a poté čtvrtý rok následuje silážní kukuřice, pátý jarní ječmen s podsevem vojtěšky a šestý i sedmý vojtěška. V polních pokusech před pšenicí předcházel úhor.
Cílem pokusů je zhodnotit dlouhodobý vliv různých způsobů a intenzity hnojení v režimu ekologického zemědělství bez živočišné výroby a s chovem hospodářských zvířat na výkonnost a zdravotní stav plodin i jakost produktů. Nadto se zjišťují půdní vlastnosti, stav edafonu, výskyt škodlivých činitelů, bilance živin a další faktory.*
