Vítr je jedním z meteorologických prvků, který přímo ovlivňuje růst a vývoj plodin. Pokud dosáhne vyšších rychlostí, může se stát významným abiotickým rizikem. Kromě toho v těchto větrných dnech dochází k omezení některých pracovních operací. Navíc při vysoké rychlosti větru dochází k odnosu jemných částic půdy, čímž vzniká větrná eroze. Ve vzduchu se zvyšuje koncentrace prachových částic, což s sebou přináší negativními účinky na lidské zdraví.
Podle údajů Výzkumného ústav meliorací a ochrany půdy, v. v. i., ještě před deseti lety ohrožovala větrná eroze okolo deseti procent zemědělské půdy, v současnosti už je to téměř čtvrtina. Jedním z důvodů je prodloužení vegetační doby a zvýšení intenzity sucha.
Základní příčinou, která vyvolává pohyb vzduchu, a tedy vznik větru, je síla horizontálního tlakového gradientu, která vzniká při rozdílech tlaku vzduchu na různých místech. Tato síla se snaží tyto rozdíly vyrovnat. Vítr vane z míst s vyšším tlakem vzduchu do míst s nižším tlakem vzduchu. Čím větší jsou tlakové rozdíly, tím silnější je i vítr. Při silném větru mohou vzduchem odnášené půdní částice přímo poškozovat některé plodiny.
Rychlost větru má zásadní vliv na kvalitu provedení aplikace přípravků na ochranu rostlin. Při silném větru je velké riziko úletu postřikové kapaliny, což vede k nerovnoměrnosti aplikace a potenciálnímu poškození necílových (sousedních) plodin. Podle platné legislativy je možné, s využitím standardních štěrbinových trysek, provádět aplikaci postřikem do 3 m/s. V portálu agrorisk.cz, který slouží jako včasná výstraha před biotickými a abiotickými riziky (jedním z nich je i silný vítr), to odpovídá bílé barvě (zanedbatelné riziko), žlutá barva pak značí nízké riziko (3–5 m/s). Při vyšších rychlostech (5–7 m/s; oranžová barva; střední riziko) jsou doporučeny používat nízkoúletové či protiúletové trysky. Jsou konstruovány tak, aby vytvářely větší kapky při stejné dávce a pracovním tlaku ve srovnání se standardními štěrbinovými tryskami. Při rychlosti nad 7 m/s se aplikace přípravků na ochranu rostlin nedoporučuje (v agrorisku je označeno červenou a rudou barvou, vysoké a mimořádné riziko).
Toto velmi zajímavé téma přináší týdeník Zemědělec v článku autorů doc. Ing. Vladimíra Smutného, Ph.D., z Mendelovy univerzity v Brně a prof. Ing. Zdeňka Žaluda, Ph.D., z Mendelovy univerzity v Brně a Ústavu výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i. Více informací se dočtete ve vydání číslo 34 (Zemědělec 34/2023).*
Úvodní fotografie: Úlet půdních částic při vláčení proschlé půdy Foto Vladimír Smutný
