Na podzim 2016 došlo na většině území ČR k namnožení populací mšice broskvoňové, Myzus persicae (L.) Silné napadení řepky v řadě případů vedlo k závažnému poškození porostů. Proti mšici broskvoňové byla prováděna cílená ošetření insekticidy, která byla často nedostatečně účinná. I přes intenzivní chemickou ochranu došlo ke škodám, v řadě případů až k úplnému zničení porostů nebo jejich částí.
Přemnožení mšice broskvoňové vyústilo na podzim 2016 v dosud největší přenos virových patogenů za celé období intenzivního pěstování řepky u nás. Podle předběžného monitoringu dosahuje frekvence výskytu viru žloutenky vodnice (Turnip yellows virus, dále jen TuYV) v rostlinách řepky ve většině regionů 90 až 100 %.
Některé rostliny řepky poškozené sáním mšice broskvoňové na podzim 2016 již odumřely před nástupem zimy. Další silně poškozené rostliny následovaly přes zimu. Rostlinám, které poškození mšicemi přežily, často odumřely dva až čtyři nejvíce napadené listy, jsou oslabené a opožděné v růstu. Takové rostliny a celé porosty vyžadují brzké, ale ne vysoké přihnojení dusíkem. Také pro snížení ztrát na řepce při silném napadení porostů TuYV je nezbytné podpořit růst rostlin na jaře cílenou dusíkatou výživou.
První časná 1A dávka dusíku u porostů se slabými rostlinami by měla odpovídat množstvím dodaného N příjmovým možnostem málo vyvinutých a slabých rostlin. 1B dávka by měla následovat při nástupu jistějšího počasí. K hnojení slabých rostlin je vhodné použít rostlinami rychle využitelnou ledkovou formu N. Další postup hnojení upravit podle stavu porostu.
Škodlivost lehkých viróz lze do určité míry snížit cílenými zásahy. U nakažených, ale silných rostlin lze zvážit časnou jarní aplikaci snížených dávek azolů s morforegulačním účinkem pro podporu větvení a v době před plným květem aplikaci strobilurinových fungicidů s ohledem na možnost omezení exprese příznaků infekce. Po obnovení listové plochy je rovněž z podpůrných zásahů vhodné využít příležitosti k listové aplikaci roztoků močoviny aplikované doplňkově při foliárním ošetření porostů.
Tyto informace uvádí příspěvek prof. RNDr. Ing. Františka Kocourka, CSc., a Ing. Jana Ripla, Ph.D., z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i., Praha-Ruzyně, který bude zveřejněn v časopise Úroda.*
