Silážování kukuřice – klíčové faktory úspěchu

Kukuřičná siláž představuje páteř krmných dávek v českém chovu skotu a patří mezi nejdůležitější objemná krmiva. Její obliba pramení z vysoké energetické hodnoty, dobré stravitelnosti a relativně jednoduchého technologického postupu výroby. Avšak zdánlivá jednoduchost silážování kukuřice může být zrádná – kvalitní siláž vznikne pouze za dodržení přísných podmínek a správného načasování všech technologických kroků.

Snadno silážovatelná plodina, ale…

Kukuřice je díky svému složení skutečně považována za snadno silážovatelnou plodinu. Obsahuje dostatek cukrů potřebných pro kvašení a v době sklizně mívá optimální sušinu. Nicméně tento potenciál se naplní pouze při splnění klíčových podmínek. Prokvašení může neutralizovat vyšší podíl bláta či prachu při nezvládnutí sklizně za nepříznivého počasí.

Prvořadý je již výběr vhodných hybridů. V jednom podniku je doporučeno pěstovat několik hybridů s různou raností. Při výběru hybridů je nutné přihlížet k jejich genetickým dispozicím a podmínkám pěstování (lokality). Cílem jsou kvalitativní znaky – důležitost je kladena především na vysokou stravitelnost neutrálně detergentní vlákniny (NDFD).

Zásadní je především správný obsah sušiny, který by měl činit 30–35 % (vlhkost 65–70 %). Při optimální sušině bývá obvykle zrno ve stadiu jedné poloviny až dvou třetin mléčné linie. Při nižší sušině dochází k nežádoucímu máselnatému kvašení a vzniku silných organických kyselin, které mohou snížit příjem krmiva, navíc při sušině pod 28 % již mohou odtékat silážní šťávy. Naopak při vyšší sušině je obtížné dosáhnout dostatečného zhutnění.

Stejně důležitá je rychlost celého procesu. Od seče po definitivní uzavření by neměly uplynout více než tři až čtyři dny. Během této doby musí být kukuřice posečena, dopravena, zhutněna a vzduchotěsně uzavřena. Jakékoli prodlení vede k aerobním ztrátám a zhoršení kvality. Nejčastější chybou je, když rychlost naskladnění do silážního žlabu je na úkor zhutnění.

Informuje o tom v článku v časopise Úroda (8/2025) Ing. Radko Loučka, CSc., z Výzkumného ústavu živočišné výroby, v. v. i., Praha-Uhříněves. Vedle správného termínu sklizně a obsahu sušiny zdůrazňuje v článku například i výšku seče, která rozhoduje o energetické hodnotě siláže. Jako často podceňované faktory zmiňuje i důkladné zhutnění a dokonalé uzavření siláže.

Podrobné informace naleznete v srpnovém vydání časopisu Úroda.*

Úvodní fotografie: Výška strniště určuje výživnou hodnotu. Nízká seč maximalizuje výnos, ale vysoká seč vylučuje nejméně kvalitní části rostliny a zvyšuje koncentraci energie Foto Radko Loučka