V návaznosti na pokračující monitoring šešulových škůdců upozorňuje Rostlinolékařský portál Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského na zvýšený výskyt imag bejlomorky kapustové, která začíná klást do základů nejmenších šešulí. Význam tohoto drobného škůdce rok od roku stoupá především díky problematické ochraně a z důvodů vysokého zastoupení řepky v osevních postupech.
Bejlomorka kapustová (Dasineura brassicae) má podle informací portálu pět až šest generací za rok a v současnosti je možné v porostech sledovat imaga první generace. V porostech je pak možné na začátku června potkat i druhou generaci, která stačí naklást do posledních vyvíjejících se šešulí. Význam tohoto škůdce tak stoupá i z toho důvodu, že proti druhé generaci se cíleně neošetřuje a dochází tak k namnožení. Obzvláště napadeny bývají okraje pozemků (bejlomorky jsou špatní letci). V napadených šešulích se často vyskytují společně s larvami krytonosce šešulového. Další generace se realizují na rostlinách z čeledi brukvovitých (i na brukvovité zelenině).
Na řadě ploch je řepka k 18. týdnu na začátku nebo v plném květu. Jak uvádí informace zveřejněné v aktualitách portálu, v tomto období se rozhoduje též ochrana proti bílé hnilobě řepky (hlízence). Riziko napadení je v současnosti spíše nízké (s ohledem na dosavadní průběh počasí), nelze jej však podceňovat, především v porostech s mechanickým poškozením stonků. Z počátku dubna jsou porosty řepek v údolních polohách poškozeny mrazy a stonkovými krytonosci. V současnosti jsou vidět v porostech již příznaky škodících larev ve stoncích řepek. Tato poškození představují hlavní vstupní bránu pro infekci spor hlízenky obecné, které se uvolňují z klíčících apothecií. V roce 2019 přišly v závěru května deště, které ovlivnily podmínky v porostech a zvýšily tak podíl infikovaných rostlin. V letošním roce jsou predikovány srážky minimální, nicméně není radno podceňovat podmínky v uzavřených lokalitách se sklonem k akumulaci mlh a ranní rosy, informuje portál.
Rostlinolékařský portál také uvádí kroky, na jejichž základě je možné vyhodnotit situaci a určit, zda je nutné řešit otázku ochrany porostu proti hlízence. Klíčové otázky jsou:
1) Je půda na poli s pěstovanou řepkou vlhká až mokrá?
2) Je porost polouzavřen či zcela uzavřen (tedy, není vidět přes listovou plochu na zem)?
3) Je porost řepky celkově vlhký až mokrý ještě v poledne (tedy, máte-li při průchodu porostem vlhké kalhoty)?
4) Je porost ve fázi kvetení BBCH 62-65 (korunní plátky začínají opadávat)?
Pokud bylo odpovězeno na výše uvedené otázky kladně a předpověď počasí hlásí srážky na další týden, je vhodné zvážit fungicidní ochranu (až do fáze BBCH 69). V katastrech s vyšším zastoupením řepky, případně dalších hostitelských předplodin (hořčice, mák, slunečnice, zelenina, jeteloviny, luskoviny) je možné předpokládat vyšší tlak, a proto je i z tohoto důvodu zvážit ochranný zásah přípravky registrovanými proti hlízence do řepky, radí portál.
Rostlinolékařský portál přináší také další informace a aktuality.
