Dlouhodobý deficit srážek opakovaně postihuje i Vysočinu, zaznělo na semináři firmy Europlant šlechtitelská, spol. s r. o., ZD Velká Losenice, která v této tradiční bramborářské oblasti hospodaří. Zvažuje proto instalaci závlah ze spodní vody. I když suché léto několik dní po semináři ukončily deště, bramborám takové počasí neprospívalo.
„To shnije,“ znělo při prezentaci sortimentu odrůd nad povadlými řádky. Mnoho z návštěvníků očekávalo známý scénář, kdy deště následující po dlouhém suchu vyvolají rychlý růst hlíz, který způsobí jejich dutost, praskání a další škody. Podnik se ale snažil udržovat listovou plochu listovou výživou, snad se tedy dopad extrémního počasí zmírní. Vykopané vzorky ale příliš slibně nevypadaly (s výjimkou raných odrůd), jediným pozitivem byl nízký výskyt strupovitosti a absence plísně bramboru.
Horší je proti loňsku také stav sadbových brambor. Jak uvedl Ing. Lubomír Šantrůček z Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského, kvůli vyššímu výskytu vektorů je více virových chorob a také se častěji objevovalo bakteriové černání stonků. Zároveň je z důvodu pozdního sázení nižší nasazení hlíz. Klesly i množitelské plochy, a to na 3743,29 ha z loňských 4424,17 ha, stále se ale udržuje sortiment přibližně 176 odrůd.
Letošní rok v této oblasti přinesl několik změn. Začal se sledovat S-virus, původní zákon č. 219/2003 Sb., o uvádění osiva a sadby do oběhu byl nahrazen novým č. 178/2006 Sb. Na jeho základě se mírně mění pravidla pro prostorovou izolaci, desikaci, vzorkování, velikostní třídění na sítech a obsah nečistot a další. Při obchodování se sadbou třídy elita je možné se setkat s jejím dělením na podtřídy ES1, ES2, ES3, které mají tvrdší požadavky na výskyt některých nemocí. „Česká sadba je z pohledu výskytu virových chorob dobrá a měla by se prosadit na zahraničním trhu, což se děje, uzavřel Ing. Šantrůček.
S chladnou hlízou opatrně
Letos by měly více vydělávat konzumní brambory, pokud se pěstitelé vyvarují agrotechnických chyb. Hovořil o nich Dr. Luboš Štelcl, který pracuje pro firmu Europlant. Chyby, známé většině agronomů, prezentoval především na snímcích z východní Evropy. Dodal ale zároveň, že i tam existují podniky, které jsou srovnatelné s evropskými standardy.
Mimo jiné kladl důraz na pečlivé vyčištění skladů před tím, než se do nich naveze nová produkce. Jak vzduch, tak prach v neudržovaném skladu obsahují velká množství spor hub.
Doporučil, aby se hlízy brambor před manipulací zahřály na 10 až 15 °C. V opačném případě lze očekávat poškození, které spočívá v tmavnutí dužniny a horší klíčivosti. Zároveň je třeba dávat pozor na to, když se brambory přepravují v chlazeném kamionu.
Za firmu Europlant šlechtitelská, spol. s r. o., promluvil její jednatel Ing. Jiří Procházka. Zdůraznil, že si ve spolupráci se Státní rostlinolékařskou správou sami zabezpečí platby za farmářskou sadbu právně chráněných odrůd a budou přitom dbát na důslednou kontrolu státními orgány. „Europlant bude i do budoucna svoje odrůdy intenzivně chránit.“ Podle něj budou také kontrolovat, zda jejich licenční partneři dodržují minimální ceny sadby a její vývoz mimo Českou republiku jen se svolením společnosti.
Jak je to s popisy
Ing. Procházka si postěžoval na Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský. Jak uvedl, společnost letos zaregistrovala odrůdu Baccara, vyšlechtěnou v Německu. „Jsme velmi spokojeni s tím, jakým způsobem odrůdová zkušebna odrůdu popsala. Bohužel, vedení odrůdového zkušebnictví v Brně nám nevyhotovilo popis v některém rozšířenějším jazyku EU, tedy buď německy nebo anglicky. Dostali jsme se proto do problémů s úřady v ostatních zemích EU, které tento popis vyžadovaly, aby se u nich mohla odrůda množit. Dodal, že popis si museli udělat sami a mateřská firma Böhm-Nordkartoffel Gruppe doporučila za takových podmínek s dalšími registracemi v České republice nepokračovat.
Ing. Daniel Jurečka, ředitel odboru odrůdového zkušebnictví ÚKZÚZ ale tuto výtku odmítá. Podle něj jednotlivé úřady států EU vydávají popisy odrůd na základě znaků pro stanovení odlišnosti, uniformity a stálosti, které jsou používány podle směrnice Evropské komise č. 2003/90/ES, kterou se stanoví prováděcí opatření k článku 7 směrnice rady č. 2002/53/ES.
Tam jsou určeny protokoly, kterými se musejí řídit všechny členské státy EU. Jde o protokoly CPVO (Odrůdový úřad společenství) a pokud ty nejsou dostupné, tak se použijí UPOV (Mezinárodní unie na ochranu nových odrůd). „Tyto protokoly mají přesně očíslovány jednotlivé znaky a přesně číselně vyjádřeny hodnoty jednotlivých znaků ve všech významných jazycích – tedy angličtinu a němčinu nevyjímaje. Proto jednotlivé úřady vydávají rozhodnutí, včetně těchto popisů, ve svých úředních jazycích s uvedeným číslováním a každý, kdo má zájem si je přes čísla může převést do jakéhokoliv jazyka,“ zdůraznil Ing. Jurečka. Tento systém podle něj funguje dlouhou dobu. ÚKÚZ například dostává od podobného úřadu v Nizozemsku oficiální cestou popisy v holandštině a samozřejmě mu, stejně tak jako dalším úřadům, posílá svoje popisy v češtině. „Dosud tuto plně funkční praxi jednotlivých odrůdových a certifikačních úřadů nikdo nerozporoval, s výjimkou vztahu k Řecku, od kterého se požaduje, aby pokud možno používalo latinku,“ uzavřel Ing. Jurečka.
Desikovat opatrně
Vzhledem k horkému a suchému počasí v době semináře padlo také varování před nesprávným způsobem desikace. Jak uvedl doc. Ing. Vlastimil Rasocha, CSc., z Výzkumného ústavu bramborářského, při takových podmínkách je zásah nebezpečný, může způsobit poškození cévních svazků a dužniny. Proto by se dávka přípravku měla volit citlivě a aplikovat se po ránu s dostatkem vody. Jeden z možných přípravků, Reglone, navrhl Ing. Pavel Kučera ze společnosti Syngenta Czech, s. r. o. Podle vyjádření zástupců firmy ho lze aplikovat v dělené dávce a v takovém případě lze součastně použít i fungicid Altima 500 CS. Přípravek zlikviduje spory na stoncích, pokud zůstávají déle zelené. Tento zásah se používá především u odrůd, které lépe obrůstají.
