Pro získání všestrannějších znalostí o půdě a poznání faktorů půdní úrodnosti byl v lednu 1961 usnesením vlády schválen komplexní průzkum zemědělských půd. Tato celostátní akce byla následně legislativně upravena zákonem č. 61/1964 Sb., o rozvoji rostlinné výroby.
O historii a výsledcích průzkumu půd píše v Úrodě č. 9/2021 Ing. Michaela Smatanová, Ph.D., z Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského v Brně. Připomíná, že komplexní průzkum půd zahrnoval dvě souběžně probíhající části. Půdoznalecký průzkum, jako jednorázovou akci základního průzkumu půd plánovanou na deset let. Účelem bylo získat nejdůležitější poznatky o geneticko-agronomických vlastnostech našich zemědělských půd, umožňující souborné řešení zúrodňování půd. Podle metodiky základního půdoznaleckého průzkumu bylo prováděno genetické třídění půd, třídění podle zrnitostního složení půd, obsah skeletu a stupeň zamokření.
Soustavné agrochemické zkoušení půd, prováděné v pětiletých cyklech za účelem agrochemické kontroly stavu přístupných živin, půdní reakce a potřeby vápnění. Tyto údaje slouží pro vypracování plánů hnojení zemědělských plodin, pro sledování vývoje půdních vlastností a prognózování potřeby hnojení. Původní metodika agrochemického zkoušení půd předepisovala sledování výměnné půdní reakce, obsahu uhličitanů, potřeby vápnění a stanovení přístupného P2O5 a K2O.
Prováděním základního půdoznaleckého průzkumu byla pověřena Česká akademie zemědělská, Expediční skupina pro průzkum půd v Praze-Suchdole ve spolupráci s ústavem půdoznalství Výzkumného ústavu rostlinné výroby (VÚRV) v Praze-Ruzyni. Agrochemické zkoušení půd garantoval Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ). Historie, metodika a způsob hodnocení jsou detailně popsány v publikaci Komplexní průzkum půd (Skalský a Vopravil 2014). Data z tohoto průzkumu jsou i v dnešní době cenným zdrojem informací a jsou každoročně aktualizována a jsou již dostupná v digitální podobě.*
