Na začátku srpna povolil Ústřední kontrolní a zkušební ústav časově omezenou a kontrolovanou aplikaci rodenticidu Stutox II, která kromě jiného zahrnovala také rozhoz na povrch půdy. Reakce veřejnosti a zájmových organizací byla neočekávaně silná. Důsledkem bylo prakticky okamžité pozastavení výjimky Ministerstvem zemědělství.
Toto využití přípravku Stutox II (fosfid zinečnatý; 25 g/kg) bylo povolena 5. srpna 2019. Kontroverzi vyvolal především bod, který umožnil aplikaci volným rozhozem pomocí rozmetadla. Vztahoval se na zemědělskou půdu, polní plodiny, ovocné plodiny, ovocné sady, ovocné školky a základiště školkařského materiálu (ohrazené prostory), vinice, pastviny, jehličnany, listnaté dřeviny, refugia a interfugia a okrasné rostliny (ohrazené prostory). Omezení výjimky bylo výrazné, platila jen ve vymezených okresech, v místech kalamitního výskytu, zahrnovala ohlašovací povinnosti, vymezovala ochranné vzdálenosti, stanovovala povinnost umístění varovných cedulí a podobně. Umožňovala také za určitých okolností použít dávku až 10 kg/ha. Stávající registrace přípravku povolovala jen aplikaci do nor v dávce 2–4 pelety/noru (max. 2 kg/ha).
Již 7. srpna zveřejnila Česká společnost ornitologická tiskovou zprávu, ve které varovala, že plošné rozmístění jedu v krajině je nebezpečné a krátkodobé řešení a v ohrožení je mnoho živočichů – především všichni ptáci, kteří se hraboši živí. „Na povrchu se k němu kromě ptáků snadno mohou dostat i zajíci nebo srnci. A pozření otrávených hrabošů ohrožuje i psy a kočky,“ uváděla tisková zpráva. Po intenzivní diskusi 9. srpna Ministerstvo zemědělství výjimku pozastavilo. Problém spočívá v tom, že v ČR zřejmě neexistuje žádná systematická evidence otrav, na jejímž základě by se dalo tvrdit, jak významná tato rizika pro fosfid zinečnatý jsou.*
Další podrobnosti naleznete v článku v aktuálním vydání týdeníku Zemědělec.
