Klimatická změna v posledních letech přináší zvyšující se teploty a častější období sucha. Proto budou nutné změny v nakládání s posklizňovými zbytky, termínech jejich zapravení a v odpovídajících dávkách dusíkatých hnojiv na podporu rozkladu slámy. Ukazuje se, že dosud nejčastěji aplikované dávky dusíku jsou v těchto podmínkách méně účinné a lze je snížit na 4–5 kg N/t slámy, v případě sucha není vhodné hnojit. Naopak ponechání mulče slámy několik týdnů na poli a její pozdější zapravení lze doporučit jak pro lepší rozklad slámy, tak i zadržení vody a uhlíku v půdě.
Na podporu rozkladu slámy jsou používána dusíkatá hnojiva, která jinak široký poměr uhlíku k dusíku (C : N) přibližují vhodnému pro půdní mikrobiální aktivity (20–30 : 1). Důvodem pro vyrovnávací dávku dusíku je aktivita půdních mikroorganismů, které mohou pro rozklad slámy využít i dusík obsažený v půdě, který později nemusí být dostupný pro rostliny. Mikroorganismy pro své aktivity preferují amonnou formu dusíku, proto je vhodné využít hnojiva obsahující amonný nebo amidický dusík. Vhodné je použití kejdy, digestátů nebo fugátů. V současné zemědělské praxi aplikovaná dávka dusíku nejčastěji představuje 8–10 kg N/t slámy. Je třeba ale zvažovat i množství N, které se uvolní z půdy.
V polních pokusech na stanovišti v Praze-Ruzyni je dlouhodobě sledován vliv minerálních a organických hnojiv na rozklad slámy ozimé pšenice. V případě močoviny byly v posledních letech ověřovány dvě dávky (30 a 60 kg N/6 t slámy). Dávka digestátu byla 60 kg N/ha. Byl ověřován vliv zapravení slámy krátce po sklizni a po třech týdnech.
Výsledky a poznatky pro praxi k tomuto tématu přináší článek Ing. Gabriely Mühlbachové, Ph.D., a kolektivu z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i., Praha-Ruzyně v týdeníku Zemědělec (32/2024).
Úvodní fotografie: Aplikace digestátu na strniště s výdrolem a rozdrcenou slámou se zapravením disky Foto Pavel Růžek
