Rozhovor s ...

Jaroslavou Domkářovou,
vedoucí oddělení genetických zdrojů Výzkumného ústavu bramborářského Havlíčkův Brod, s. r. o.

Letos jste obdržela za odrůdu brambory Valfi čestné uznání ministra zemědělství a předsedy České akademie zemědělských věd, které vydavatelství Profi Press  podpořilo částkou 15 tisíc korun. Co vás vedlo k tomu, abyste tuto odrůdu vyšlechtili?

Hodnotíme genové zdroje a při stanovení stolní hodnoty nás zaujal vzorek, ze kterého posléze Valfi vznikla. V podstatě nás předtím ani nenapadlo, že by tyto různobarevné genotypy mohly být jedlé. Bývají totiž často hořké a pálí. Nicméně u tohoto klonu původní odrůdy byla stolní hodnota přijatelná. V té době bylo u nás registrováno asi 160 odrůd žlutomasých nebo bílomasých. Tak jsme si řekli, proč by nemohla být i jedna fialová.

Barva je nezvyklá, tuzemští konzumenti mají spíše v oblibě žlutomasé odrůdy. Jak se Valfi ujala? 

Trh pro takto zbarvenou odrůdu v České republice není příliš velký. V současné době se většina sadby a produkce prodává do Německa a Francie. 

Jak velká plocha je odrůdou Valfi osázena? 
Množitelské plochy mají rozsah asi dva hektary, nevím ale na kolika se produkuje konzum, protože část produkce pěstují drobní pěstitelé a zahrádkáři.

Má odrůda nějaké další zvláštnosti, například lepší odolnost vůči chorobám? 
To ani ne. Jde spíše o její vnitřní kvalitu. Odrůda Valfi je výjimečná nejen zabarvením slupky a dužniny, ale i specifickou vnitřní kvalitou konzumních hlíz, pro kterou je ve světě i u nás těmto odrůdám věnována vyšší pozornost. Takto zbarvené odrůdy jsou na tom z hlediska obsahu zdraví prospěšných látek ještě o něco lépe než odrůdy žlutomasé, neboť jsou zdrojem antokyanových barviv. Tato přírodní barviva se vyznačují antioxidační aktivitou a pozitivně ovlivňují řadu ochranných procesů v organismu. Odrůda Valfi je vhodná k přípravě přírodně zbarvených kaší, bramborových salátů, smažených hranolků a lupínků.
K chorobám je spíše citlivější, je náchylná k obecné strupovitosti a při pěstování je třeba věnovat vyšší pozornost ochraně proti plísni bramboru. Pokud se o Valfi pěstitel stará, poskytuje střední až vyšší výnosy.

Z čeho jste při šlechtění vycházeli?
Nešlo o přímé šlechtění, je to klonový výběr ze staré odrůdy British Columbia Blue. Právě tento klon měl při zmíněných degustacích přijatelnou stolní hodnotu.

Proč se klony takto sledují?
U nás ve Výzkumném ústavu bramborářském máme genovou banku, kde sledujeme nejen současné odrůdy, ale také starší materiály. Dříve nikoho nenapadlo, že by se brambor s takto zbarvenou dužninou mohl konzumovat. Výjimkou byla ve Francii odrůda Vitolette a ve Finsku tuším Blue Congo. Ta je ale pálivější. U nás se tyto klony již dříve zkoušely pro využití přírodního barviva, což se nakonec nerealizovalo.

Pracujete na něčem podobném?
Nejsme klasičtí šlechtitelé. V oddělení genetických zdrojů se zabýváme především tvorbou výchozích materiálů, například s vyšší odolností vůči plísni bramboru. Jsou to výchozí materiály pro novošlechtění, které využívají tuzemští šlechtitelé.
V České republice existuje národní program pro genetické zdroje a Výzkumný ústav bramborářský je garantem kolekce bramboru. V Havlíčkově Brodě máme genovou banku in vitro, která obsahuje více než 2000 vzorků. Z toho je přes 1000 odrůd a dále plané i kulturní druhy, mezidruhové hybridy a podobně. V rámci tohoto národního programu hodnotíme jednotlivé získané materiály. Popisná data ukládáme do systému evidence genetických zdrojů a tyto informace jsou tak dostupné všem šlechtitelům a výzkumným pracovníkům v podstatě jak u nás, tak v zahraničí.
Dříve byla celá kolekce vedena v polních podmínkách, ale protože brambory v důsledku napadaní virovými chorobami degenerují, byla celá převedena do podmínek in vitro.

Udělala vám cena radost?
Ale jistě a to nejen mě, protože je to ocenění všech, kdo se na tomto výsledku podíleli.