Nová evropská legislativa zaměřená na používání, registraci či obchodování přípravků na ochranu rostlin je již několik měsíců schválena. Má dvě hlavní části. Především nařízení k uvádění na trh a používání přípravků na ochranu rostlin, které je přímo vykonatelné. Kromě jiného obsahuje cut-off kritéria, která vyloučí některé účinné látky z používání. Druhou částí je směrnice o trvale udržitelném používání pesticidů, kterou je nutné zapracovat do tuzemské legislativy. Dopad na zemědělství bude tedy určen způsobem, jakým tento krok proběhne.
Směrnice určuje, že členské státy vypracují národní akční plány, které stanoví jak a v jakém rozsahu bude dosaženo snížení rizik a omezení dopadů používání pesticidů na lidské zdraví a životní prostředí. Kromě toho je třeba vypracovat analýzu, která určí, jaké činnosti požadované směrnicí již Česká republika ve své legislativě má, jaké je třeba doplnit či rozšířit a které dosud nebyly realizovány. Tato analýza se již připravuje, stejně tak jako osnova národního akčního plánu, jehož vypracování směrnice vyžaduje, informoval Ing. Petr Harašta, Ph.D., ze Státní rostlinolékařské správy (SRS) na letošních 12. Rostlinolékařských dnech v Pardubicích.
Klíčový akční plán
Akční plán bude klíčovým dokumentem. Jak Ing. Harašta doplnil, kromě jiného je jeho cílem podpořit vývoj a zavádění integrované ochrany rostlin a alternativních přístupů nebo postupů, které sníží závislost na používání pesticidů. Akční plán ale může zahrnovat i další oblasti, například ochranu pracovníků, používání zvláštních technik, rezidua a podobně. Kromě toho má obsahovat rovněž ukazatele pro sledování používání přípravků na ochranu rostlin, které obsahují účinné látky vzbuzující zvláštní obavy, zejména pokud jsou k dispozici alternativy.
Přitom ale platí, že členský stát při vypracování a revizi akčního plánu musí vzít v úvahu jak veřejné zdraví, tak dopad zamýšlených opatření v sociální a hospodářské oblasti, na životní prostředí a další faktory. Kromě toho musí vzít v potaz postoje všech příslušných skupin zúčastněných stran. Lze tedy předpokládat, že to budou pěstitelské organizace (zvláště zastupující pěstitele minoritních plodin, které by restrikce mohly zasáhnout nejvíce) či odborné výzkumné ústavy, ale i ekologistické organizace. Dokument musí podle Ing. Harašty projít připomínkovými řízeními a s jeho návrhem by měla být seznámena také veřejnost.
Máme náskok
Ke směrnici se na Rostlinolékařských dnech vyjádřil také RNDr. Kamil Schützner, externí konzultant České asociace ochrany rostlin. Ta sdružuje především velké firmy, produkující přípravky na ochranu rosltin. „Asociace by se ráda zapojila do přípravy akčního plánu, ale zatím k tomu nebyla vyzvána,“ konstatoval. Uvedl také, že by se na jeho tvorbě od samého počátku měly podílet také pěstitelské organizace.
RNDr. Schützner připomněl, že směrnice je politický, metodický a popisný dokument, který obsahuje obecné směry a cíle aktivit ke snížení dopadů a rizik. Členské státy mají tyto principy rozpracovat pro své podmínky s ohledem na své priority a implementovat do národní legislativy. Zdůraznil, že směrnice nestanovuje povinnost plošně redukovat použití přípravků na ochranu rostlin a je také provázaná s mnoha dalšími předpisy.
K tomu je třeba doplnit, že Česká republika má oproti starým členským zemím v oblasti pesticidů velký náskok, i když jde spíš o „z nouze ctnost“. Spotřebovává totiž zhruba jeden kilogram účinných látek pesticidů na hektar orné půdy a rok, u ostatních zemí je to několikanásobně více. Kromě toho musejí být profesionální pracovníci v ochraně rostlin vzděláni v oboru či pravidelně školeni, použití přípravků se eviduje, aplikační technika se pravidelně testuje, existují omezení aplikace v souvislosti s ochranou vod a některých oblastí a další. Česká republika tak má obdobná pravidla jako většina ostatních zemí EU.
Jak RNDr. Schützner uvedl, v různých členských státech je situace odlišná, někde akční plány existují, jinde se tvoří. Většinou také státy preferují principy snižování rizika oproti omezování použití pesticidů. Kladou tedy větší důraz na vzdělávání, kontrolu aplikačních zařízení, omezování leteckých aplikací, ochranu vod, omezování aplikací citlivých oblastech a správné zacházení s přípravky, jejich skladování a likvidaci zbytků.
Snižovat rizika
„Vlastnosti přípravků na ochranu rostlin jsou zevrubně hodnoceny během unijního schvalování účinných látek a národní registrace. Registrované přípravky jsou na základě dnešních poznatků pokládány za bezpečné,“ opakovaně zdůraznil RNDr. Schützner. Varoval před univerzálními řešeními, protože zemědělská výroba je pestrá a vyžaduje diverzitu a flexibilitu ochrany.
RNDr. Schützner navrhl pro snížení rizik se soustředit především na správnou praxi. Tedy kvalitní školení, poradenství, diagnostiku, prognózu, signalizaci a věci s tím spojené, které umožní zabránit zbytečným aplikacím. Tento krok by mělo doplnit používání moderní (nízkoúletové) techniky, zkontrolované a správně seřízené. Samozřejmostí by mělo být používání správných dávek v optimálním termínu a ohled na necílové organismy, stejně tak jako správné skladování a nakládání se zbytky a použitými obaly. Doporučil také větší kontrolu nad souběžnými dovozy. „Narůstá podezření, že pod jejich rouškou se dovážejí nelegální kopie,“ varoval s tím, že se jedná o celoevropský problém.
RNDr. Schützner apeloval také na to, aby se při stanovení indikátorů rizika a požadavků na náhradu přípravků obsahujících látky „zvláštního zájmu“ postupovalo velmi obezřetně. Měl by se dbát na existenci vhodných, zejména ekonomicky únosných alternativ a také na rizika vzniku rezistence.
Připomněl také, že letecká aplikace je sice podle nové legislativy globálně zakázána, zároveň ale může členský stát udělit výjimky. Podmínky pro jejich udělení by podle RNDr. Schütznera měly být realistické. Použité přípravky musí být podle něj pro tento způsob vysloveně schváleny.
Čas běží
Směrnice o trvale udržitelném využívání pesticidů byla schválena 25. září, konstatoval Ing. Harašta. Účinnosti nabude po vydání v Úředním věstníku EU (proběhlo 24. 11.) a během následujících dvou let budou mít členské státy čas na její transpozici do národní legislativy.
Ing. Pavel Minář ze SRS připomněl, že nařízení se musí aplikovat do osmnácti měsíců po zveřejnění, tedy zhruba v dubnu 2011. Z praktického hlediska ale nová legislativa ještě zcela hotová není, podle Ing. Mináře musí Evropská komise k nařízení ještě připravit některé přílohy, což by mohlo kolidovat s novelizací tuzemského zákona o rostlinolékařské péči. Ten by se mohl změnit dvěma způsoby. Buď velkou novelou zákona, která je časově náročná, nebo dvěma menšími novelami, přičemž jedna by implementovala nařízení, druhá směrnici. Ing. Minář zmínil také připravovanou koncepci SRS, která klade větší důraz na odborné činnosti, vyplývající se směrnice.
Dodal také, že od roku 2005 se téměř ztrojnásobil počet požadavků na odborná posouzení, která zahrnují například nové registrace a jejich změny, souběžné dovozy. Přitom se očekává spíše pokles počtu zaměstnanců v tomto sektoru SRS
Sloučení se odkládá
Na předešlých Rostlinolékařských dnech se hovořilo o připravovaném sloučení SRS a Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského. Mělo k němu dojít počátkem tohoto roku, což se ale nestalo. Zákon, který by to umožňoval, zřejmě s největší pravděpodobností nebude schválen do voleb, uvedl Ing. Jiří Papež, předseda Zemědělského výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a jeho spolupředkladatel. Připomněl, že se připravuje novela zákona o rostlinolékařské péči. Kromě přizpůsobení nové legislativě EU by měla vyjasnit pravomoci Státní rostlinolékařské správy ve vztahu k dalším organizacím tak, aby nedocházelo k překrývání pravomocí. Do sněmovny by se podle něj mohla dostat koncem roku.
Na konferenci vystoupil také Ing. Richard Ščerba, pověřený funkcí ředitele SRS. Konstatoval, že rozpočet pro SRS pro rok 2010 je zatím podobný jako pro rok 2009, ale obává se snižování.
Zde najdete znění směrnice i nařízení v českém jazyce: eur-lex.europa.eu/JOHtml.do
