Cukrovka se sklízí převážně od první poloviny září do konce listopadu. S pozdnějším termínem se výrazně zvyšuje riziko výskytu nepříznivých povětrnostních podmínek, a tím komplikací při sklizni a také nárůst sklizňových ztrát. Vedle zvyšující se vlhkosti půdy je významné i riziko zamrznutí řepy na poli.
Výsledky, které přináší jednotlivé způsoby skladování, popisuje v Úrodě č. 9/2018 Ing. Klára Pavlů, Ph.D., z Řepařského institutu, spol. s r. o. Připomíná, že řepa sklizená v předstihu před odvozem do cukrovaru se musí skladovat. Délka skladování na hromadách může být i 60 dní. Se současným vývojem v sektoru komodity cukrovka cukr při nízkých výkupních cenách a uvolnění trhu je stále vyšší tlak na konkurenceschopnost cukrovarů. Jedním z možných řešení, jak snížit fixní náklady pro cukrovar, je prodloužení kampaně. To nutně povede k vyšším nárokům na kvalitu skladování cukrovky. Řepa je na hromadě vystavena různým povětrnostním vlivům, které výrazně snižují její kvalitativní parametry. Kromě snížení cukernatosti a hmotnosti dochází i k poklesu turgoru, výskytu hnilob a plísní. Dobré uskladnění cukrovky s minimálními ztrátami je ovlivněno především průběhem počasí, kvalitou suroviny a v neposlední řadě i mírou ochrany. V současnosti se jako ochrana ukládek řepy používá zafoukání řezankou slámy nebo systém ochrany zakrytím netkanou textilií (TopTex). V našich podmínkách se zatím spíše prosadilo použití slámy.
„V Řepařském institutu děláme pokusy se skladováním řepy již řadu let. V pokusech v letech 2012 až 2018 jsme sledovali výši ztrát při porovnání nezakryté hromady se systémem zafoukání slámou a kombinovanou ochranou sláma + TopTex. Potvrdil se předpoklad, že zakrytím se ztráty sníží. V případě zakrytí samotnou slámou to bylo o zhruba 40 %. Přidáním TopTexu došlo ještě k dalšímu snížení na asi 130 g cukru na tunu skladované řepy. Průměrná doba skladování se pohybovala kolem 53 dnů,“ shrnuje Ing. Pavlů výsledky.*
