Hlavními problémy travních porostů v České republice jsou nízké výnosy píce, nízká koncentrace energie a dusíkatých látek. Dosáhnout vysokého obsahu energie v píci a dobré produkce lze vhodným botanickým složením, aplikováním hnojiva, vápněním a správným termínem sklizně s vyšším počtem sečí. Na semináři zaměřeném na technologie pěstování travních a jetelotravních porostů a silážování na zámku ve Velkých Opatovicích také zaznělo, že roste zájem o nové množitele trav.
„Firma SEED SERVICE s. r o. se zaměřuje na výrobu osiv se specializací na drobná semena. Množitelská plocha je 8000 ha, z toho 70 % osiv exportujeme a zbytek uplatňujeme na domácím trhu,“ řekl Ing. Milan Děd, jednatel SEED SERVICE s. r o. Uvedl rovněž, že firma nestihá pokrýt poptávku po osivech a apeloval na pěstitele, aby začali množit osivo trav a jetelovin. Aktuálně je zájem o množení osiv jílku jednoletého a vytrvalých trav: srhy laločnaté, kostřavy červené, ovčí, luční a rákosovité, jílku vytrvalého a dalších. Z jetelovin pak zejména o tetraploidní jetel, štírovník a jetel švédský.
Za hlavní problémy travních porostů v České republice označil Ing. Stanislav Hejduk, Ph.D., z Mendelovy univerzity v Brně nízké výnosy píce, nízkou koncentraci energie a dusíkatých látek. Dosáhnout vysokého obsahu energie v píci a dobré produkce lze podle něho vhodným botanickým složením. Tedy upřednostňovat druhy s vyšší kvalitou (jílek vytrvalý, Festulolium, jetel luční, štírovník růžkatý). Doporučil rovněž aplikovat hnojivo odpovídající stanovišti a způsobu využití, které nahradí odebrané živiny. Důležité je podle něho i vápnění a organické hnojení, správný termín sklizně a vyšší počet sečí. Na to reagoval Ing. Marek Podrábský ze SEED SERVICE s. r. o., který řekl, že kromě nízkých výnosů píce, nízké koncentrace energie a dusíkatých látek, dochází ještě ke ztrátám živin kvůli nerovnováze příjmu dusíkatých látek a energie.
Správné zásady při sklizni a silážování jetelovinových a travních porostů přiblížil MVDr. Ing. Jan Dvořáček, z S. O. S. Skalice nad Svitavou, s. r. o. „Nejčastějším prohřeškem při výrobě fermentovaných krmiv, zvláště z travních porostů, je sklizeň píce v nevhodném termínu. Pozdní sklizeň znamená vysokou koncentraci vlákniny a pokles výživné hodnoty i stravitelnosti. „Pokud se podaří sklidit zdravou, čistou, mikrobiálně a chemicky nekontaminovanou píci s vhodným obsahem sušiny a řádně ji uložit do silážního žlabu, je to dobrý základ pro úspěch, ale nemusí být ještě vyhráno. Pro dobrou fermentaci je důležité použít vhodné biologické přípravky.*
Více informací naleznete v týdeníku Zemědělec
