V Kroměříži proběhla tradiční konference Jakost obilovin pořádaná společností Agrotest fyto, s. r. o., ve spolupráci se Svazem průmyslových mlýnů České republiky za podpory Ministerstva zemědělství. Na akci zaznělo, že roste produkce a spotřeba obilovin, rostou však i koncové sklady, což negativně ovlivňuje ceny komodit, které celosvětově klesají.
Produkce všech obilovin v roce 2016/2017 na světovém trhu odhadem dosáhla 2069 milionů tun a spotřeba 2046 milionů tun (konečné zásoby vzrostly na 492 milion tun).
Produkce pšenice činila v rámci světového trhu 743 milionů tun a spotřeba byla 727 milionů tun, konečné zásoby se zvýšily na 243 milionů tun. „Výroba pšenice neustále roste a spotřeba také, ale bohužel rostou i koncové sklady, což negativně ovlivňuje cenu,“ vysvětlil Dr. Pavel Filip ze Svazu průmyslových mlýnů ČR. Nejrozšířenější obilovinou je ve světovém měřítku s podílem 36,4 % kukuřice, následuje pšenice (30 %), rýže (20 %), ječmen (6,6 %), čirok (2,9 %), oves (1,1 %) a žito (0,7 %). Žito se stává minoritní plodinou, jeho spotřeba se stabilizovala. Produkce potravinářských výrobků z ovsa mírně stoupá. Největším světovým producentem a významným exportérem pšenice je Evropská unie (20,6 %), dále Čína (17,2 %), Indie (12,5 %), USA (9 %), Rusko (7,8 %), Kanada (3,9 %) a Austrálie (3,6 %) a další státy.
V rámci Evropské unie byla v marketingovém roce 2016/2017 produkce všech obilovin 310,8 milionu tun a spotřeba 281,5 milionu tun. Vývoz činil 52 milionů tun, dovoz 20 milionů tun a konečné zásoby dosahují 48,6 milionu tun. „Z toho, produkce pšenice činila 158 milionů tun a kukuřice 65 milionů tun,“ informoval Dr. Filip. Největším producentem pšenice seté v Evropě je Francie s 27,1 % (36 milionů tun), následuje Německo (18,4 %), Velká Británie (11,7 %), Polsko (6,8 %), Rumunsko (5 %), Dánsko (3,9 %), Španělsko (3,5 %), Česká republika (3,4 %) a další.
Změny na trhu
Dr. Filip dále uvedl, že situace na finančních trzích tlačí ceny všech komodit směrem dolů. Dlouhodobě podle něj panuje na trhu s obilovinami cenová nestabilita s extrémními výkyvy cen, které stále klesají. Na vývoj cen má vliv evropský a světový trh, ale i kurz koruny. Trvalý přebytek domácí produkce zvyšuje závislost na exportu a jeho růstu. Ve své přednášce dále zmínil, že vládnou obchodní řetězce. „Nakupuje v nich 97 % domácností. Celkem 48 % trhu zaujímají hypermarkety, 24 % diskontní prodej, 17 % supermarkety a 10 % malé prodejny. Počty malých prodejen klesají a mám obavy, že po zavedení elektronické evidence tržeb se jejich počet ještě sníží. Obchodní řetězce prodávají již přes 80 % potravin. Je to velký problém všech potravinářských podniků, protože řetězce dosáhnou, co chtějí. Tlak na nízké až podnákladové ceny mění strukturu trhu, to vede podle dr. Filipa k výrobně-technické i kapitálové koncentraci, zvyšuje se produktivita práce a výroba se automatizuje. „Ze strany obchodních řetězců je vyvíjen značný nátlak v prosazování různých systémů řízení a bezpečnosti potravin od pole až po prodej, proto je nutná spolupráce v celé vertikále od osiv. Výkupní organizace by měly vyjít zpracovatelům vstříc, aby výsledky byly co nejefektivnější,“ shrnul zástupce Svazu průmyslových mlýnů ČR.*
