Zařízení, která zpracovávají, skladují nebo obchodují se zrninami (např. obilí, luštěniny, olejniny) a dalšími typy sušeného zboží (např. krmiva a jejich směsky), jsou ohrožena napadením skladištními členovci a hlodavci. Tito škůdci se mohou v různé míře rychle šířit po celém objektu a napadat uskladněné suroviny a finální produkty.
Tématem skladištních škůdců se v Úrodě č. 9/2020 zabývá spolu s dalšími autory Ing. Václav Stejskal, Ph.D., z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i. Připomíná, že napadení komodit škůdci je spojeno nejen se ztrátami na jejich kvalitě a kvantitě, ale i s reklamacemi ze strany budoucích zákazníků. Nejčastějším numerickým celosvětovým odhadem pro rozvinuté státy – běžně citovaným pro obiloviny – jsou ztráty ve výši 10 %. Pro ČR zatím nejsou tyto ztráty exaktně vyčísleny. Bez ohledu na chybějící přesná čísla lze odhadnout, že se jedná o každoroční ztráty ve značném rozsahu. Jen náklady na každoroční monitoring a aplikaci insekticidů a rodenticidů v zemědělsko-potravinářském komplexu, které jsou nutné použít k omezení ztrát působených škůdci, lze vyčíslit v rozsahu stovek milionů korun. Vzhledem k významu škůdců si tento článek klade za cíl podat krátký přehled rizik působených členovci a hlodavci ve skladech v ČR.
Realizovaný potenciál škůdců je určován složitou souhrou mezi biologickými schopnostmi každého druhu a aktuálně existujícími biotickými a abiotickým rizikovými faktory prostředí. Čím vyšší je teplota a vlhkost, tím je skladování komodit rizikovější. Rovněž platí, že čím delší je doba skladování, tím je vyšší riziko napadení komodity, rozvoje škůdců a vzniku rozsáhlejších škod. Dostatek potravy v kombinaci s vysokou vlhkostí a vysokými teplotami totiž působí jako mimořádně účinný „katalyzátor“ pro nastartování rychlého exponenciálního růstu populace škůdců. Autoři v textu dále připomínají, že skladištní škůdci zrno poškozují a kontaminují, podporují také růst plísní.*
