Fuzariózy klasu patří k nejškodlivějším chorobám obilnin. Výskyt klasových fuzarióz včetně akumulace mykotoxinů je ovlivněn počasím v daném ročníku a vlivem lokálních klimatických podmínek. Ve střední Evropě jsou nejběžnějšími původci klasových fuzarióz Fusarium graminearum, F. culmorum, F. poae a F. avenaceum.
Škodlivost klasových fuzarióz spočívá v redukci výnosů, snížení jakosti, a především v akumulaci mykotoxinů v zrnu. Nejvíce sledovaným a rozšířeným mykotoxinem je deoxynivalenol (DON). Jeho přítomnost zpravidla ukazuje na problémy s mykotoxiny obecně.
Barevné látky (polyfenoly, taniny, antokyany a karotenoidy), které se podílejí na zbarvení rostlin, mohou ovlivňovat odolnost vůči extrémním teplotám a suchu, chránit proti zasolení, působení těžkých kovů či zvyšovat odolnost proti některým chorobám.
Vztah mezi barevnými látkami v zrnu a odolností ke klasovým fuzariózám je v současné době intenzivně studován v rámci řešení projektu NAZV QK1910041 „Nové znaky obilovin pro zlepšení konkurenceschopnosti ve šlechtění a potravinářství“. Řešení projektu probíhá od roku 2019 do roku 2023, cílem je tvorba vhodného genetického materiálu obilnin, především pšenice seté a ovsa, pro zvýšení genetické pestrosti v oblasti šlechtění a potravinářství. Materiály se změněným zabarvením zrna v nejsvrchnější vrstvě (perikarpu), mohou být zároveň využity pro nalezení vhodných zdrojů odolnosti k fuzarióze klasu.
V současné době probíhá v pokusech s umělou infekcí F. culmorum hodnocení 70 odrůd a linií s různou barvou zrna. Dosud bylo zjištěno, že purpurové (fialové) zabarvení perikarpu by mohlo být spojeno s vyšší odolností k fuzariové infekci. Příkladem odrůdy s tímto zbarvením zrna může být jarní pšenice Rufia. Naproti tomu modré zabarvení situované do oblasti aleuronu (např. u odrůdy ozimé pšenice Skorpion) je doprovázeno spíše vyšší náchylností a vysokým obsahem mykotoxinů produkovaných patogeny z rodu Fusarium.
K objasnění potenciálních rolí sekundárních metabolitů s antioxidačními vlastnostmi v rezistenci k fuzarióze klasu jsou zapotřebí další studie.
Tyto a další informace naleznete v srpnovém vydání časopisu Úroda (8/2021) v článku Ing. Jany Chrpové, CSc., a kolektivu z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i., Praha-Ruzyně a společnosti Agrotest fyto, s. r. o.*
