Pro dosažení vysokých výnosů má základní význam odplevelení pozemku. Časté používání herbicidů s sebou ale přináší i určitá rizika. Mnohé plevele se staly vůči určitým účinným látkám rezistentními. Situaci neprospívá zmenšující se výběr povolených přípravků, kdy už často nelze uplatňovat antirezistentní strategii založenou na střídání látek s různým mechanismem účinku.
Na problematiku rezistence plevelů vůči herbicidům byla zaměřena videokonference, kterou uspořádaly Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i., (VÚRV) a Česká technologická platforma pro zemědělství. Pro časopis Úroda (3/2022) připravila z této odborné akce reportáž Ing. Hana Honsová, Ph.D.
Doc. Ing. Jan Mikulka, CSc., z VÚRV v rámci konference připomněl, že rezistence plevelů vyplynula ze systému pěstování rostlin. Největší problém představuje dlouhodobé používání herbicidů se stejnými účinnými látkami. Herbicidní ochrana vedla ke změně spektra plevelů. Zatímco některé plevelné druhy prakticky vymizely, jiné se staly odolnými. Dříve neškodné plevele nabývají na významu. K nim patří například violka trojbarevná.
Na rezistenci dvouděložných plevelů se ve svém vystoupení zaměřila Ing. Pavlína Košnarová, Ph.D., z České zemědělské univerzity v Praze (ČZU). Uvedla, že na našem území se rezistentní plevelné druhy začaly objevovat už v osmdesátých letech minulého století. V roce 1982 byla zjištěna rezistence rdesna blešníku vůči atrazinu a o dva roky později se vyskytl k této účinné látce rezistentní laskavec ohnutý. U laskavce navíc v roce 2017 přibyla rezistence vůči terbuthylazinu a metamitronu. Merlík bílý byl v roce 1986 rezistentní k atrazinu a v roce 2017 i proti terbuthylazinu a metamitronu. O rok později se objevila rezistence vůči atrazinu u turanky kanadské, která byla v roce 2007 rezistentní i ke glyfosátu. V dalších letech rezistence plevelných dvouděložných druhů stále přibývaly.
V České republice narůstá význam také trávovitých plevelných druhů. O rezistenci jednoděložných plevelů hovořil Ing. Jakub Mikulka z ČZU. Představitelem nejvýznamnějšího jednoděložného plevele obilnin je chundelka metlice. V současnosti se vyskytují rezistentní populace chundelky na celém území ČR, často s vícenásobnou rezistencí. K nejškodlivějším jednoděložným plevelům v Evropě patří psárka polní. Nejvíce škodí v Německu, Francii a ve Velké Británii. V ČR má spíše lokální význam v okolí Prahy, Mělníka, Českých Budějovic, České Lípy a Hradce Králové. Ing. Mikulka hovořil i o dalších plevelných druzích, které přibližuje časopis Úroda.
Sveřep jalový jakožto modelovou plodinu rezistentní vůči herbicidům popsala Ing. Kateřina Hamouzová, Ph.D., z ČZU. V rámci konference upozornila na to, že při regulaci sveřepu jalového mají zásadní význam preventivní opatření. Jedná se o střídání plodin v osevním postupu a kvalitní základní a předseťové zpracování půdy. Nezastupitelnou roli hraje orba, která reguluje vzešlé rostliny a dochází k zaklopení semen plevelů do větší hloubky.*
Více informací přináší článek Ing. Hany Honsové, Ph.D., v březnovém vydání časopisu Úroda (3/2022).