Lednice na Moravě opět hostila téměř 300 ekologických zemědělců z 18 zemí, kteří se sešli na šesté Evropské letní akademii ekologického zemědělství. Mimo tří odborných bloků se jednalo také o změnách, které pro ně připravuje Evropská unie. Názory Bruselu na pravidla, která by měla v resortu platit, se ale nesetkaly s příznivou odezvou.
Zatímco na minulé Bioakademii se o připravované revizi nařízení rady č. 2092/91 o ekologickém zemědělství hovořilo jen okrajově, letos tvořila hlavní bod úvodního zasedání. „Přináší mnoho významných změn, které vyvolávají negativní reakci u většiny evropských odborových organizací ekologických zemědělců,“ shrnuje ve svém stanovisku Pro-Bio, Svaz ekologických zemědělců. Právní norma, která podle nich nerespektuje praktické připomínky odborníků, by narušila především několik základních bodů, na kterých ekologické zemědělství dosud úspěšně staví.
Návrh umožňuje například kontaminaci GM produkty do výše 0,9 % a spolu s dalšími drobnými změnami tak potraviny z ekologického zemědělství přicházejí o GMO-free status, konstatuje zastřešující organizace ekologických zemědělců IFOAM s tím, že to spotřebitelé nechtějí a producenti nehodlají tolerovat.
Připravovaná norma dále zavádí jednotné evropské biologo a neumožňuje používat privátní známky jednotlivých organizací, které se na trhu již dobře etablovaly. „Tato navrhovaná změna potlačuje svobodný trh a možnost konkurence jak cenou, tak kvalitou. Porušuje také mnoho základních principů demokracie a tržní ekonomiky,“ uvádí k tomu IFOAM. Zároveň přenáší kontrolní a cerifikační praxi výhradně na státní orgány, které budou mít možnost zadávat zakázky soukromým subjektům. Ani tento přístup se nesetkal se souhlasem. Jak zdůraznil Ing. Friedrich Lettenmeier, ředitel německé kontrolní a certifikační AbCert, GmbH, nová stanovená pravidla pro kontrolu nejsou dostatečně jednoznačná a hrozí nebezpečí, že při jejich výkladu bude platit právo „silnější advokátní kanceláře“. Revize například ukládá zemědělci používat vlastní obnovitelné zdroje energie v co největší míře. „Jak má ale kontrolor hodnotit, co je největší míra?“ ptá se ředitel.
Podrobnou zprávu přinesl Marco Schlütter, vedoucí kanceláře IFOAM v Bruselu. Mimo jiné úředníkům vytkl, že nařízení přichází ve dvou částech, k rámcovému dokumentu mají časem přibýt i detailní normy. Bez kompletního obrazu ale nelze rozhodnout, co je přijatelné a co ne. Výsledkem současného postupu by tedy byla právní nejistota. Řešením by mohla být například jen částečná revize.
Norma navíc nedostatečně chrání používání termínu „bio“ (a jeho deriváty, „organic“ atd.), což je důležité především při použití ve vztahu k produktům, které pocházejí z ekologického zemědělství, a kdy se předpokládá, že jde o biovýrobek. Zásadní výtka všech odborníků ale spočívala v tom, že komise nepřihlíží k připomínkám a neposkytuje pro ně dostatek času.
„Evropská komise si myslí, že bude o ekologickém zemědělství rozhodovat sama. Nebere v úvahu názory těch, kterých se norma konkrétně týká,“ protestoval Thomas Dosch, předseda německého svazu Bioland.
Námitky má k tomuto nařízení také české ministerstvo zemědělství. Jak uvedl Ing. Martin Fantyš z Ministerstva zemědělství ČR, odmítá především možný obsah GMO a povinné označování bioprodukce evropským logem. O dalším průběhu se rozhodne ještě letos. Buď se v listopadu připravovaná norma schválí, nebo bude diskuse pokračovat pod německým předsednictvím.
Svaz Pro-Bio také není spokojen s tím, jak byl připraven Program rozvoje venkova České republiky na období 2007 – 2013. Zahrnuje programy kvality, které umožňují financovat propagaci potravin s přidanou hodnotou a poskytuje prostředky určené na jejich marketing. Ekologičtí zemědělci si od nich slibovali výraznou podporu prodeje jejich produkce, a neuvítali proto rozhodnutí, že v České republice budou tato opatření vyřazena a prostředky se přelijí do přímých plateb.
Na druhou stranu je čeká zvýšení dotací z 2. osy, protože 55 % prostředků z ní půjde na agroenvi programy, pod které je zahrnuto také ekologické zemědělství. Jak uvedl Ing. Fantyš v MZe, pravidla budou navazovat na Horizontální program rozvoje venkova. Platby by měly podstatně vzrůst, a sice u orné půdy z 3520 Kč/ha na 4620 Kč, travní porosty si polepší ze 1100 Kč na 2650 Kč, zelenina a speciální kultury stoupnou z 11050 Kč na 16800 Kč a trvalé kultury získají místo 12235 Kč celých 25285 Kč.
Plán rozvoje venkova je podle něj finalizován a po schválení vládou bude odeslán do Bruselu. Jeho spuštění ale závisí na tom, kdy evropští úředníci dokončí prováděcí směrnice, které se týkají financí, dodal Ing. Fantyš.
Výrazný nárůst dotace na travní porosty ale odmítá Klub farmářů vyrábějících bipotraviny, který funguje v rámci svazu Pro-Bio. „Farmářů, kteří na ekologické půdě hospodaří s cílem vyrábět biopotraviny, je z celkového počtu téměř 900 farem necelých 30,“ konstatují ve svém tiskovém prohlášení, s tím, že 90 % půdy tak zůstává neobdělané: „Díky tomu naši občané po právu hledí na ekologické zemědělství jako na černou díru, ve které mizí miliardy, které jsou však společensky nezhodnocené,“ dodávají.
Čeští ekologičtí zemedělci si ve srovnání s většinou jejich evropských kolegů relativně polepší. V Evropském fondu rozvoje venkova na období 2007 – 2013 totiž do 2. osy přijde oproti současnému stavu méně peněz a to o 30 % z 87 na 69 mld. eur. První osa, ze kterého jdou peníze na přímé platby, ale krácena nebude, počítá se s 300 mld. eur, což Dosch připisuje úspěšnému lobbingu v EU.“Bioprodukece je málo a trh vykazuje v Německu ročně dvojciferný nárůst, který bude podle expertů trvat. Nicméně neroste obhospodařovaná plocha, protože se to nevyplatí,“ postěžoval si.
