Menu
e-shop
Jak uvedl Ing. David Bečka, Ph.D., z České zemědělské univerzity v Praze na semináři v Rakovníku, u řepky došlo po dvou letech stagnace ke světovému nárůstu plochy. Zvětšení výměry bylo zaznamenáno v Kanadě, v Evropské unii, v Číně i v Austrálii. Největší plochu ale má řepka v Indii, kde se však stejně jako v Číně dosahuje nízkých výnosů. Druhé místo co do rozlohy řepky zaujímá Kanada a třetí Čína. Ve světě i v Evropské unii byla v současné sezóně meziročně oseta větší plocha řepky.
Jak uvádí ve svém článku ve Farmáři č. 5/2025 Ing. Hana Honsová, Ph.D., v České republice v porovnání s předešlou sezónou došlo k mírnému propadu výměry řepky.
Největšího průměrného výnosu řepky na světě dosahují pěstitelé v Evropské unii. Výnosy řepky v evropských zemích ale stále klesají. Desetiletý průměr dosahuje 3,2 t/ha. Kanada stagnuje s výnosem 2,2 t/ha. V Číně se výnosy řepky pohybují kolem dvou tun na hektar a desetiletý průměr Indie dosahuje 1,2 t/ha. V Austrálii se výnosy řepky pohybují kolem jedné a půl tuny na hektar a na Ukrajině sklízejí zhruba 2,7 t/ha. Také v Rusku dosahuje desetiletý průměrný výnos řepky jedné a půl tuny na hektar. Ing. Bečka porovnal dosahované výnosy řepky v ČR v minulých letech. Nejlepšího výsledku se u nás podařilo dosáhnout v roce 2014, v celorepublikovém průměru téměř čtyři tuny na hektar. Loni se u nás ale průměrně sklidilo jen 2,77 t/ha. Řepka tedy u nás zaznamenává stagnaci nebo spíše mírný pokles výnosů.
Ing. Bečka připomněl, jaké faktory se loni podílely na propadu výnosů řepky v České republice. První stresový faktor představovalo loňské deštivé zimní období, které až 9. ledna vystřídaly mrazy. V teplém a suchém jarním počasí se porosty řepky velmi rychle vyvíjely. Rostliny nezvykle brzo vykvetly a nevytvořily dostatečný počet generativních orgánů. Horší stav rostlin spolu s následnými dubnovými mrazy se nejvíce podílel na loňském poklesu výnosů. Na pokusné stanici v Červeném Újezdě na Praze-západ loni na jaře zaznamenali tři měsíce bez většího deště. Zapršelo 16. února, kdy spadlo osmnáct milimetrů, a pak přišly větší srážky až 10. května. Loni dosahovaly rostliny řepky v Červeném Újezdě jen malé výšky a měly nízký obsah dusíku. V půdě se ale nacházelo 85 ppm minerálního dusíku. Za sucha dobře pohnojené rostliny řepky nedokázaly z hnojiv přijímat dusík. Další problém představovalo zmlazení porostů řepky, ke kterému došlo v červnu. V loňském roce na rozdíl od předchozích ročníků ve velké míře škodil blýskáček řepkový, který ožírá poupata. Poškození vedlo k opadům, což mělo následně negativní vliv na výnosy. Nadto řepku i na suchých stanovištích napadly choroby. V Červeném Újezdě měla řepka po sklizni suché strniště. Na poklesu výnosů se podílela také nižší hmotnost tisíce semen.
Ing. Bečka také zhodnotil stav letošních porostů řepky. Vyhodnocoval řepku v poloprovozních pokusech rozmístěných po celém území ČR. Na všech deseti místech porosty řepky dobře vzešly. Na podzim měly rostliny velmi dobře vyvinuté kořeny i větší množství listů než v předešlé sezóně. Letošní porosty Ing. Bečka vyhodnotil jako nadprůměrné. Na podzim řepku v pokusech přihnojili dusíkem. Po zimě se v půdě nacházelo více dusíku než loni. V maloparcelkových pokusech v Červeném Újezdě se letos hnojilo dusíkem od 11. února. Ing. Bečka upozornil na to, že je na jaře potřeba hnojit co nejdříve a vyplatí se slučovat dávky. Duben bývá převážně suchý, kdy rostliny nepřijímají živiny z půdy. Na pokusné stanici ověřovali různé kumulované dávky dusíku. V porovnání s děleným dusíkatým hnojení nemělo slučování dávek negativní vliv na výnosy řepky. K výhodám patří omezení přejezdů po poli. V pokusech také ověřují směs složenou z granulí neobalovaného a obalovaného ledku v poměru jedna ku jedné. Neobalovaný ledek se rychle rozpustí a obalovaný zůstane až tři týdny nerozpuštěný pro pozdější dodání živin rostlinám.
Celý článek najdete v časopisu Farmář č. 5/2025.
Úvodní foto: Rostliny řepky měly loni kvůli poškození mrazem výpadky šešulí Foto Hana Honsová
