Na řepku z pohledu celosvětového i lokálního se podíval v rámci konference společnosti Syngenta Czech s. r. o. Ing. David Bečka, Ph.D., z České zemědělské univerzity v Praze. Mezi hlavní producenty řepkových semen (2023/2024) patří na první pozici Evropská unie s podílem na světové produkci 22 % a celkovou produkcí 19,93 mil. t. Na paty ji ale šlape Kanada (21 %, 19,19 mil. t), Čína (18 %, 16,32 mil. t) i Indie (13 %, 11,6 mil. t). V pořadí dále je Austrálie, Ukrajina, Rusko, USA a další státy (kromě Afriky a Jižní Ameriky se řepka pěstuje ve většině států naší planety).
Osevní plochy řepky predikují z celosvětového pohledu po dvou letech stagnace pro nadcházející sezónu 2025/2026 určitý nárůst na 44,1 milionu hektarů. Zajímavé je podle Ing. Bečky, že největší plochy této olejniny nalezneme v Indii (necelých 10 mil. ha), dále v Kanadě (necelých 9 mil. ha) a Číně (zhruba 7,5 mil ha), EU-27 je s 6 mil. ha až na čtvrté pozici. Z hlediska výnosů v desetiletém průměru stále vládne Evropská unie se 3,2 t/ha. Jak upozornil přednášející, trend výnosu v EU ale vykazuje pokles na rozdíl od všech ostatních sledovaných velkých pěstitelů. V Číně, Indii, Austrálii, na Ukrajině i v Rusku výnosy rostou. Vysvětlením je zavádění šetrných způsobů hospodaření v EU, s nimiž je spjat úbytek účinných látek přípravků na ochranu rostlin i hnojiv a mnohé další faktory.
Podle Ing. Bečky lze očekávat nízké obsahy minerálního dusíku i síry v půdě vzhledem k tomu, že došlo k proplavení živin (v září) a rostliny stále poměrně intenzivně rostou. Prvním vstupem by tak mělo být hnojení, které by pěstitelé neměli vzhledem k riziku jarního sucha odkládat. Poukázal také na výhody slučování aplikace díky stabilizovaným a obalovaným hnojivům. K regulaci růstu by pěstitelé měli přistupovat opatrně a rozhodně neregulovat při stresových podmínkách. Pokud již k regulaci přistoupí, pak méně razantními přípravky v kombinaci s listovou výživou (vyzkoušená je například kombinace Toprexu 0,35 l/ha s 10 kg/ha močoviny + bór).
Ochrana proti škůdcům řepky se i nadále komplikuje. Po zákazu účinných insekticidů proti stonkovým krytonoscům se problémy s těmito škůdci prohlubují. Ing. Bečka hovořil o 80 až 90 % napadených stonků při bonitacích v červnu. Mezi hlavní zásady monitoringu patří instalace žlutých misek do porostů. Problémem posledních let ale je, že část stonkových krytonosců do porostů nalétá již na podzim a tato populace se ve žlutých miskách nepromítne. Na první postřik proti těmto škůdcům doporučil Ing. Bečka levné pyretroidy, na druhý účinnou látku acetamiprid nebo flupiradifuron + pyretroid. V boji proti dalšímu škůdci – blýskáčkovi doporučil změnu postupu. V době, kdy se proti němu zasahuje, je v porostu řada užitečného hmyzu (v literatuře se uvádí, že až 90 % larev blýskáčka bývá parazitováno), který je velmi citlivý k pyretroidům, zatímco blýskáček je velmi rezistentní. „Mnohdy si postřikem vyselektujeme další populaci rezistentního blýskáčka a zlikvidujeme veškerý užitečný hmyz,“ zdůraznil Ing. Bečka. Je tedy potřeba změnit přístup a na blýskáčka volit v případě potřeby přípravky, které ještě fungují – etofenprox a tau-fluvalinate a na šešulové škůdce acetamiprid. Zaměřil se také na pH postřikové jíchy, kdy většina insekticidů potřebuje pH kolem 6 až 6,5. Ve vybavení každého agronoma by tak neměl chybět pH metr.
Přednášející hovořil i o chorobách, jejichž význam neustále roste. Připomněl, že pokud se přilepují korunní plátky na rostliny, jde o signál, že se bude vyskytovat hlízenka. Tu je nutné ošetřit začátkem květu a pak podle počasí ošetření opakovat.*
