Pěstitelé ozimé řepky v České republice podle prof. Jana Vašáka, CSc., a kolektivu z České zemědělské univerzity (ČZU) nezaznamenávali problémy při vzcházení, ani s mezerovitostí porostu – řepka se musela na podzim v růstu brzdit, protože měla tendenci k přerůstání. V předjaří po polovině února, kdy se začalo také s N hnojením, byla velmi silná. Pak se ale obnovila mrazivá zima a přišlo dosti pozdní jaro. Následovalo sucho, velká horka, velmi rané kvetení veškeré vegetace a hodně brzké žně řepky a obilnin.
Odhad výnosů řepky podle autorů hovoří o vyšších číslech než v loňském roce – na základě národních statistických úřadů činí tento odhad v České republice 3,42 t/ha, na Slovensku 3,08 t/ha, v Německu ovšem jen 2,99 t/ha.
Autoři se v článku zabývají také otázkou, zda není „přeřepkařeno“. Podíl řepky na osevech České republiky dlouhodobě překračuje 12 %. V roce 2017/2018 činil ze sumy osevů v ČR 16,7 % (loni 16 %), v SR historicky rekordních 11,5 % (loni 11,2 %) a je největší v rámci EU. Pro srovnání – SRN 2018 jako celek mělo na orné půdě 10,4 %, loni 10,6 % řepky, ale 0,2 % na orné půdě = v německých poměrech o 80 tis. ha řepky méně. Každá statistika je ale zavádějící. Všechny podniky ji totiž nepěstují. Skutečný podíl řepky u podniků, které ji pěstují, dlouhodobě činí hlavně v Německu zhruba 20 %, někdy i 33 %, dokonce 50 %.
Podle odborníků z ČZU právě v zastoupení řepky jsou příčiny poklesu výnosů olejky u dlouhodobých pěstitelů, jako jsou ČR a SRN. Naopak profitují noví pěstitelé, nebo ty země, kde se olejka pěstuje s ohledem na zastoupení v osevním postupu v menším rozsahu.*
Další informace přináší článek zařazený v listopadovém vydání časopisu Úroda (11/2018, str. 26–28).
