Většina republiky byla letos v zimě pokryta vysokou vrstvou sněhu. Naprosto jiná situace ale byla v ZD Luštěnice poblíž Mladé Boleslavi. Dejme krátce slovo Františku Glanzovi, vedoucímu střediska rostlinné výroby Smilovice: „Od poloviny ledna napadly maximálně dva centimetry sněhu, který ale rychle zmizel. Holomrazy byly poměrně silné, v šest hodin ráno se teplota pohybovala ve dvou metrech kolem –15 °C, u země tedy bylo zřejmě ještě chladněji.“ Listová plocha porostů řepky byla v polovině března, kdy reportáž vznikala, z velké části odumřelá, rostliny ale byly stále živé.
Podnik přitom dosahuje v pěstování této plodiny velmi solidních výsledků, výnos zpravidla přesahuje čtyři tuny. Celkem v Luštěnicích obhospodařují 4000 hektarů orné půdy, na 470 hektarech roste právě řepka, na dalších 450 hektarech cukrovka, 50 % ploch zabírají obilniny, převážně ozimá pšenice. Specialitou je 35 hektarů jetele inkarnátu na osivo, které je určeno pro zahraničí. Letošní nedostatek srážek není výjimečný, podle F. Glanze v oblasti za poslední dva roky spadlo celkem 800 mm srážek, jinak je průměr 570 za rok. To byl také jeden z důvodů, proč se před třemi lety rozhodli pro minimalizaci.
Dusík a síru včas
„Na první pohled je vidět rozdíl mezi jednotlivými odrůdami. Nejlépe přežil Baldur,“ komentuje následky letošní zimy F. Glanz. Normálně by v této době měli řepku již zhruba tři týdny přihnojenou, zpravidla jde první dávka na pole již kolem 25. února, a to letecky. Letos půda rozmrzala teprve v polovině března a zatímco v kanceláři u kávy diskutujeme nad zásahy, které řepku čekají, na poli odebírají vzorky na obsah dusíku v půdě.
„Na první regenerační hnojení dáváme 0,2 tuny Sulfanu, tedy asi 50 kilogramů čistého dusíku, nedostatek síry se začíná projevovat i u nás. Další dávky jdou již v hnojivu DAM, a to přibližně dvakrát asi 45 kg dusíku, řídíme se podle listových analýz. Osvědčilo se mi také aplikovat ještě poslední dávku 0,1 tuny ledku v době květu, opět letecky,“ prozrazuje F. Glanz.
Podle potřeby porost dostane také listová hnojiva, především s bórem, případně další doplňkové látky. Dobré zkušenosti mají také s hnojivem Unifert.
Při ochraně se neunáhlit
Ochrana řepky začíná v Luštěnicích fakticky již na podzim postřikem přípravkem Caramba. Jaro potom patří krytonoscům. Na stonkové je určen první postřik přípravkem Nurelle D. „Při ochraně se ale není dobré unáhlit. Stává se, že první jedinci vyletí poměrně brzy, nastane deset dní chladna a teprve poté přijde hlavní nálet. Lepící pásy, žluté misky, nic z toho není pro stanovení náletu úplně vhodné. Lepší je porost kolem poledne projít a hledat krytonosce přímo na rostlinách. Jakmile se začnou pářit, je čas na ochranu,“ shrnuje F. Glanz. Ta je díky samojízdnému postřikovači Berthoud se záběrem 30 m, který v jednom dni ošetří 180 hektarů, hotova velmi rychle.
V případě potřeby se ošetření proti krytonoscům opakuje ještě před květem opět přípravkem Nurelle D, nebo se použije pyretroid. Zároveň se při tom zlikviduje blýskáček.
V posledních třech letech se ale začala objevoval bejlomorka kapustová, proti které je potřeba ošetřit porost ve druhé polovině kvetení, a to během dne, kdy je škůdce aktivní. Ochrana zároveň zlikviduje krytonosce šešulového. „Musí se ale používat přípravky neškodné pro včely. Sám včelařím, mám patnáct včelstev, takže vím, co si mohu dovolit,“ konstatuje F. Glanz.
Minimalizace má výsledky
Jak již bylo uvedeno, v podniku přešli před třemi lety kompletně na minimální zpracování půdy a pro tento účel zvolili techniku od firmy Horsch. Změnu ve výnosech zatím F. Glanz kvůli atypickým rokům nehodnotí, ale přesto soudí, že při využití orby by byl výsledek horší. „Z počátku jsem k tomu měl nedůvěru, především u cukrovky. Ukázalo se ale, že je to jedna z nejlepších technologií. Loni jsme dosáhli výnosu přes 50 tun z hektaru a cukernatosti přes 22 procent. Při katastrofálním suchu, které jsme tu měli, to považuji za zázrak.“ Pod tuto plodinu půdu připravují pouze kypřením do 15 cm, letos ale použijí nově zakoupený Tiger, který dosáhne do 25 cm.
Důvody pro minimalizaci byly obvyklé – úspora nákladů, vláhy, pracovních sil. Poměrně těžká půda si při orbě vyžádala 50 litrů nafty na hektar, další padla na úpravu. Po revoluci také velká část zaměstnanců odešla do blízké „škodovky“. Nyní tisícihektarové středisko obhospodařuje pět traktoristů a pomocník.
„Celá technologie musí být perfektní, počínaje rozdrcením a rozmetáním slámy a plev. Odebírali jsme například spolu s pracovníky Svazu pěstitelů a zpracovatelů olejnin vzorky kořenů řepky, abychom se ujistili, že minimalizace nemá nějaký negativní vliv. Žádný jsme ale neobjevili. Ale po pozemku se nesmí zbytečně jezdit. I při sklizni se po něm pohybuje pouze kombajn.“
Pod patu na podzim již nelze
K technologii firmy Horsch neodmyslitelně patří hnojení dusíkem pod patu. V Luštěnicích se osvědčilo, loni ho ale na podzim používali na většině naposled. Takovou aplikaci dusíku jim v letošním roce v jejich podmínkách zakazuje Nitrátová směrnice. „Je to naprosto nesmyslný výmysl úředníků. Vezměte si to logicky. Je lepší, když se hnojivo zamíchá pět centimetrů do půdy, než když se rozhází plošně na povrch. Pod obilniny jsme dávali do 30 kg dusíku, pod řepku tak 40 kg, obojí ve formě DAM. Právě u druhé plodiny je důležité, aby měla včas dostatek živin, protože na jaře se do ní včas nedostane. Rostliny jsou naprosto vyrovnané, do zimy jdou v podstatně lepším stavu. Technologii máme, rostlinám to svědčí, co mám teď dělat?“ ptá se vedoucí střediska.
