Řepka olejka na našich polích zaznamenala mírný meziroční nárůst. Výměra této olejniny v ČR v současné sezóně dosahuje přibližně 360 tisíc hektarů, tedy o něco více než v předešlém roce. Díky kvalitním porostům by se přibližně stejná plocha měla i sklidit.
Množství informací nejen z oblasti pěstování řepky zaznělo na semináři v Rakovníku uspořádaném Okresní agrární komorou Rakovník ve spolupráci s dalšími organizacemi. Ing. David Bečka, Ph.D., z České zemědělské univerzity v Praze (ČZU) zhodnotil současnou kvalitu řepkových polí a poradil zemědělcům, jakými opatřeními by mohli zvyšovat výnosy.
Většinou včasné setí
Ing. Bečka připomněl, že naši pěstitelé měli díky příznivému počasí rychlé žně. V srpnu panovalo teplo a srážky byly průměrné. Na našem území se do poloviny srpna podařilo sklidit většinu obilních předplodin.
Pěstitelé tak stihli zasít většinu řepky za příhodných podmínek. Mnozí začali zakládat porosty už koncem července. Po zasetí zapršelo, což se kladně odrazilo na rychlém vzejití porostů. Brzy se podařilo zaset asi osmdesát procent výměry řepky v ČR. Časně založené porosty vytvořily silné rostliny, které dobře odolávaly dřepčíkům.
Kdo nestihl řepku zaset před příchodem deštivého počasí, zakládal porosty až po 28. srpnu. Studenější a deštivé září se negativně odrazilo na růstu a vývoji rostlin. Pozdě založené slabé porosty řepky silně napadli dřepčíci.
Ing. Bečka uvedl, že v pokusech v Červeném Újezdě na Praze-západ seli řepku pozdě po deštích 29. srpna. V té době se podle rozborů v půdě nacházelo málo dusíku. Pro ochranu porostů aplikovali insekticid téměř na holou půdu, protože dřepčíci rychle likvidovali vzcházející rostliny.
Potřeba regulace
Časně zaseté bujné porosty řepky bylo potřeba už v září regulovat. Jednalo se o zhruba osmdesát procent řepkových polí. Ve druhé polovině měsíce ale často pršelo, a tak pěstitelé nemohli vyjet do polí a porosty ošetřit. Řepka bez regulace začala přerůstat. Naopak deště pomohly pozdě zasetým řepkovým polím, rostliny při dostatku vláhy přirůstaly a zmohutněly.
Po deštivém září přišel teplý a suchý říjen. Ve druhé polovině měsíce se na mnoha meteorologických stanicích v ČR přepisovaly teplotní rekordy. Mnozí pěstitelé použili listová hnojiva. Horší porosty řepky se díky přihnojení velmi zlepšily.
Mnohé časně seté porosty i po regulaci přerůstaly. Díky tvorbě velkého množství nadzemní hmoty došlo ke značnému odběru dusíku, který v půdě začal chybět. Nedostatek dusíku se začal projevovat na začátku listopadu. Kvůli vysoké ceně hnojiv ale v pozdním podzimu přihnojilo řepku dusíkem jen asi dvacet procent zemědělců na našem území
Během teplého listopadu a prosince, kdy mrzlo jen krátkou dobu, rostliny řepky mohutněly. Porosty stále přirůstaly, měly zelené listy. Nejvíce rostla kořenová soustava. Zatímco před příchodem zimy bylo v ČR zhruba osmdesát procent porostů řepky velmi pěkných a dvacet procent slabších, v předjaří už nebyly patrné velké rozdíly.
Stav porostů v pokusech
Ing. Bečka zhodnotil stav porostů řepky v poloprovozních i v maloparcelkových pokusech. Připomněl, že stejně jako na celém území ČR i v pokusech během mírné zimy rostliny stále vegetovaly a v předjaří se nacházely ve velmi dobré kondici.
Na poli Výzkumné stanice ČZU v Červeném Újezdě, která leží v suché oblasti, měly rostliny řepky větší kořeny i nadzemní část než v předešlé sezóně. Porosty sílily prakticky během celého zimního období vyjma několika mrazových dnů v prosinci. Po celou zimu měla řepka zelené listy a nezastavil se vývoj kořenové soustavy.
