Na změnách spektra plevelů v posledních desetiletích se projevuje významně především snížení počtu plodin, tzv. tržních, které přinášejí zemědělcům zisk. Nejrozšířenějšími se staly ozimé obilniny (pšenice, ječmen) a ozimá řepka. Podobně působí na rostoucí výskyt plevelů ústup od tradičního zpracování půdy a příklon k technologiím minimálního zpracování půdy.
Tématem se v Úrodě č. 8/2021 zabývají doc. Ing. Jan Mikulka, CSc., a Ing. Jan Štrobach, Ph.D., z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i. Autoři připomínají, že dlouhodobé a jednostranné aplikace herbicidů významně přispívají k porušení rovnováhy v plevelových společenstvech na polích. Ozimá řepka vzhledem k časnému setí umožňuje rychlý rozvoj ozimých jednoletých trav (chundelka metlice, lipnice roční, psárka polní i jílek anglický). Jednoleté jarní trávy, jako například oves hluchý a ježatka kuří noha, nebezpečí nepředstavují. Výdrol obilnin je významným konkurentem právě v ozimé řepce. Významným vytrvalým plevelem v ozimé řepce je též pýr plazivý.
Dodržování správné agrotechnické praxe je zárukou účinnosti metod regulace. Nejdůležitější je minimalizace ztrát při sklizni obilnin. Při ní se na povrch půdy dostává poměrně velké množství zrna obilnin a je zdrojem následného zaplevelení. Obilky pšenice nebo ječmene mají vysokou klíčivost i vzcházivost a významně konkurují vzcházející řepce. Z tohoto pohledu je vhodné bezprostředně po sklizni provést mělkou podmítku, která obilky zaklopí a přiměje ke vzcházení. Při předseťové přípravě a při setí bývají zpravidla vzcházející rostliny výdrolu silně poškozeny. Při vysokých ztrátách při sklizni a při velmi suchém průběhu počasí však dochází k masovému vzcházení výdrolu obilnin, a proto nezbývá než využít předností aplikací postemergentních graminicidů.*
