Výskyt trávovitých plevelů na zemědělské půdě může být ovlivněn několika agronomickými faktory. Jejich šíření je významně podporováno zvláště zvyšováním podílu ozimých plodin v osevních sledech a omezeným zpracováním půdy. Další příčinou nárůstu trávovitých plevelů na orné půdě je příliš brzké setí ozimých obilnin, které umožňuje jejich větší uplatnění a rychlý vývoj. Nezanedbatelný vliv má také nedostatečné čistění zemědělské mechanizace mezi přejezdy na další pozemek. Obilky trav se touto cestou mohou dostávat na dosud nezaplevelené pozemky. Dalším rizikovým faktorem je nižší intenzita zpracování půdy na souvratích.
Většina trávovitých plevelů se vyznačuje vysokou reprodukční schopností a přizpůsobivostí k aridním podmínkám. U plevelů z čeledi lipnicovitých (Poaceae) je známo, že jsou náchylnější k rozvoji rezistence vůči herbicidům než plevele z jiných čeledí. Příčinou může být jejich způsob rozmnožování a vysoká genetická variabilita.
Ing. Pavlína Košnarová, Ph.D., s kolektivem autorů z České zemědělské univerzity v Praze se v časopise Úroda (4/2025) podrobně věnuje sveřepům, jílkům a kostřavojílkům, chundelce metlici, mrvce myší ocásek a pýru plazivému, a to z pohledu šíření i jejich regulace s ohledem na narůstající rezistenci.
Podrobné informace naleznete v časopise Úroda.
Úvodní fotografie: Pozemek silně zaplevelený sveřepem jalovým, který se z okrajů rozšířil po celé sklizňové ploše Foto Pavlína Košnarová
