V souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie lze očekávat, že se v dohledné době mírně změní spektrum přípravků na ochranu rostlin. Evropská unie totiž od roku 1993 přehodnocuje účinné látky z hlediska jejich rizik a reviduje přípravky používané na jejím území. Látky, které revizí úspěšně projdou, jsou zařazovány na tzv. Annex 1 direktivy 91/414/EEC, neúspěšní kandidáti jsou v určitém časovém horizontu vyloučeni z dalšího používání.
„Jde zhruba o tři sta účinných látek, z nichž některé jsou dosud v ČR registrovány, byť v rámci provizorního režimu. Většina se jich však již nepoužívá. Registrujeme tyto případy a domnívám se, že jejich odstranění ze současné nabídky přípravků na ochranu rostlin nebude mít zásadní negativní vliv. Všichni výrobci s ním počítají,“ konstatoval Ing. Ivan Dostál z České asociace ochrany rostlin (CCPA), která sdružuje 11 firem zabývajících se výrobou, dovozem a distribucí přípravků na ochranu rostlin v České republice. Dodal, že evropská revize není zdaleka dokončena. Postupně však bude přibývat případů, k nimž Evropská komise zaujme jasné stanovisko. Státní rostlinolékařská správa pak bude muset podle jejího rozhodnutí upravit v určité lhůtě, zatím čtyřleté, registrační podmínky. Sítem odpovědné komise SCFAH (Standing Committee on Food and Animal Health) například v minulém roce neprošly herbicidní účinné látky simazine a atrazine.
Závazná direktiva 91/414/EEC obsahuje šest annexů. Annex 1 je pozitivní seznam účinných látek. V současném době obsahuje několik desítek tzv. nových účinných látek, které do něj byly zahrnuty po publikaci direktivy, a také několik desítek pozitivních rozhodnutích o účinných látkách, které byly v oběhu před platností směrnice. Nicméně více než polovina látek používaných v Evropě podle ing. Dostála na revizi a rozhodnutí doposud čeká.
Výjimka bude s omezením
U indikací, kde použití odmítnutých látek nelze nijak nahradit, Evropská komise nabídla mechanismus tzv. nezastupitelného použití. To dává členským státům určité právo nárokovat na svém území použití přípravku, který dosud nemá pro dané použití ekvivalent. Nicméně i v tomto případě je stanovena konečná lhůta, a to do prosince 2007. „Evropská komise v průběhu roku 2003 požádala všechny kandidátské země o definici svých přípravků zařazených do skupiny nezastupitelného použití. Česká republika navrhla šest účinných látek. Lze předpokládat, že v průběhu března tohoto roku by Evropská komise měla tyto doplňkové nároky právně ošetřit.
V řadě případů nárok české strany koresponduje s nároky současných členských zemí. Jedním z příkladů je účinná látka hexazinone v přípravku Velpar® firmy DuPont, který se používá jako herbicid v lesnictví. Z členských zemí EU bylo použití na ochranu konifer deklarováno jako nezastupitelné ze strany Francie, Irska, Španělska a Rakouska. V tomto ohledu je rozhodnutí SRS navrhnout hexazinone mezi česká nezastupitelná použití zcela legitimní, neboť přidává produkt do řady již existujících nároků členských zemí. Jiným případem může být herbicidní účinná látka naptalam (Alanap®, Crompton), která se používá do okurek,“ konstatoval ing. Dostál. Jak ale dodal, i Českou republiku bude režim nezastupitelného použití zavazovat k hledání alternativ. Evropská komise nemá totiž zájem tento status do nekonečna prodlužovat.
Minoritní registrace usnadní až revize
Usnadnění registrací do maloobjemových plodin podle ing. Dostála stojí a padá s konceptem „vzájemného uznávání“, což je v unijní legislativně často používaný termín. „Bohužel, ani v této oblasti není komunikace mezi současnými členskými zeměmi na dostatečné úrovni, byť se všechny národní asociace snaží posunu dosáhnout. To se ale zřejmě nestane dříve, než bude existující direktiva 91/414/EEC dále revidována. Režim vzájemného uznávání se nepřímo týká různých záležitostí v rámci celého registračního procesu. Již nyní se předpokládá, že budoucí revize přinese například ze zákona nucené sdílení savčích toxikologických dat. To znamená, že výrobci či žadatelé o registraci se budou muset v rozsahu požadovaných dat shodnout a vzájemně kompenzovat nároky na toxikologické studie s tím cílem, aby opětovné registraci každé nové účinné látky nepadlo zbytečně za oběť další množství laboratorních zvířat,“ konstatuje ing. Dostál.
Členy asociace zajímá primárně oblast účinnosti a selektivity k plodinám, protože tam směřuje největší finanční investice žadatele o registraci na národní úrovni. Uvítali by možnosti používat alespoň část zahraničních dat a naopak. Jistou možnost do budoucna ukazuje podle ing. Dostála koncept zonálního řešení. Po přistoupení kandidátů se očekává dělení EU na tři zóny – severní, jižní a středoevropskou s tím, že v rámci navrhované zóny by bylo možné používat již jednou vyprodukovaná data. Konečná diskuse o revizi uvedené direktivy se však očekává až kolem roku 2006.
Původce padělků zatím neznámý
Za poslední dvě sezóny se podařilo odhalit tři případy padělků přípravků na ochranu rostlin. „V těchto případech je dosud vedeno šetření, aniž by Policie ČR poskytla byť jen dílčí výsledky. Podle signálů, které jsme obdrželi, je možné, že původní podnět bude odložen kvůli nedohledatelnosti viníka,“ konstatoval ing. Dostál s tím, že asociace podnikla řadu kroků, aby dalším podobným případům zamezila. V dikci zákona o rostlinolékařské péči se například změnil způsob prezentování registračního práva a titulu dovozce, které jsou nyní vztaženy na konkrétního držitele registračního rozhodnutí. Podle ing. Dostála by to v konečném důsledku mělo garantovat, minimálně do vstupu do EU, že by například celní správa či Policie ČR mohla snáze dohledat konkrétního dovozce.
Určitou roli by také mohly hrát změny na etiketách přípravků, které vstoupí v platnost se vstupem do EU. Souvisejí především s označováním škodlivosti pro člověka a životní prostředí. Ustanovuje je nový zákon o chemických látkách a jeho prováděcí předpis, který sice dosud nevyšel, ale měl by se objevit do prvního května. Na etiketách většiny přípravků se tak nově objeví například grafický symbol uschlého stromu či mrtvé ryby (N – nebezpečný pro životní prostředí). Vzhledem k tomu, že ČR nenárokovala přechodné období, asociace soudí, že požadavku absolutní reklasifikace nebude možné vyhovět ze dne na den. Etikety tak budou v souladu s novou úpravou až při kampani v roce 2005.
Nedodělky má i unie
„Ačkoliv připravenost kandidátských zemí na vstup do EU není vždy stoprocentní, je nutno zároveň připustit, že i na straně unie je řada částí sytému otevřená. Také direktiva 91/414/EEC má do dnešního dne řadu volných konců. Vcelku lze ale říci, že její znění včetně všech šesti annexů je ve většině případů úspěšně převedeno do českého práva,“ konstatoval ing. Dostál. Podle jeho názoru je na tom naše republika z hlediska zákona na ochranu rostlin v porovnání s ostatními kandidáty velice dobře. Jak také doplnil, Česká asociace ochrany rostlin hodlá v budoucnu zvýšit svoji aktivitu, a proto přijala na trvalý úvazek právničku JUDr. Elišku Wagshalovou. Asociace se výrazněji hodlá věnovat všem oblastem spojeným s ochranou rostlin, od primární aplikace přes likvidaci obalů až k postregistrační kontrole.
