Regenerativní zemědělství je inovativní a udržitelný zemědělský přístup, který se zaměřuje na obnovu a zlepšení půdy, podporu biodiverzity, snižování emisí skleníkových plynů a zlepšení celkového zdravotního stavu ekosystémů. Tento přístup klade důraz na spolupráci s přírodou a minimalizaci negativního dopadu na životní prostředí.
Opatrným zacházením s půdou a používáním technik, které zlepšují její strukturu a biologickou aktivitu, se půda stává živnějším a odolnějším prostředím pro rostliny. Regenerativní zemědělství se snaží minimalizovat erozi půdy a zabránit její degradaci. Toho se dosahuje vhodným plánováním osevů s meziplodinami, využíváním technologií, které minimalizují obdělávání půdy i používáním zeleného hnojení a mulčování.
Regenerativní zemědělství, které už mnohde v zahraničí dobře funguje na velkých výměrách, si začínají osvojovat i mnozí naši pěstitelé. Ke kladům takového hospodaření mimo jiné patří snižování používání přípravků na ochranu rostlin a tím i bezpečnější potraviny. Zařazením většího množství plodin do osevního postupu se zlepší půdní úrodnost a zadrží se více vody v ornici. Základem udržitelného hospodaření je zdravá půda, která se co nejlépe adaptuje na změnu klimatu. Regenerativní zemědělství může být ekologické i konvenční. V současnosti u nás není vymezeno žádným právním rámcem. V současné době se hospodaření podle zásad regenerativního zemědělství ani nepovažuje za protierozní opatření.
Pro zadržování vody v půdě při deštích má zásadní význam množství a kvalita organické hmoty v ní obsažené. Každé zvýšení množství organické hmoty v ornici o jedno procento navyšuje zadržení vody v půdním profilu o devět a půl tisíce litrů na hektar za rok. V regenerativním zemědělství se uplatňované postupy zaměřují především na zadržení vody v půdě a zabránění odpařování. Voda by měla postupně vzlínat vzhůru. Ve Spojených státech amerických se už regenerativním způsobem bez orby hospodaří přibližně na čtyřiceti procentech výměry obdělávané půdy. Zájem z řad farmářů stále stoupá, protože jim přináší řadu výhod včetně vyšších zisků. Na problematiku regenerativního zemědělství byl zaměřený čtvrtý ročník konference Živá krajina uspořádané na půdě České zemědělské univerzity v Praze.
V bloku odborných přednášek vystoupil doc. RNDr. Ladislav Miko, Ph.D., půdní mikrobiolog a poradce ministra životního prostředí. Přítomným názorně přiblížil, jak vypadá život v půdě a vysvětlil, proč ho nezbytně potřebujeme. Zdůraznil, že by kvalitní půda měla být plná života, zdravá a funkční. Doc. Miko upozornil na skutečnost, že v současnosti zhruba šedesát až sedmdesát procent výměry zemědělské půdy v Evropské unii podlehlo degradaci. Zásadní význam má organická hmota v půdě a co největší druhová pestrost a vzájemně provázané vztahy v půdním prostředí. Pro zemědělství a produkci potravin zůstává význam půdních organismů nedoceněný. Houby, bakterie a mnoho dalších druhů žijících v půdě podporují přirozenou úrodnost. Doc. Miko připomněl, že základní ekosystémovou službu, na které se podílejí všechny živé organismy, představuje rozklad organické hmoty. Půdní organismy ovlivňují množství v půdě probíhajících procesů, například koloběh živin, akumulaci energie nebo stabilitu a dynamiku půdního prostředí. V kvalitní půdě s bohatým životem se zadržuje uhlík.
Jak uvedl Rostislav Mátl, podniku DVP Agro trvala cesta k přechodu na regenerativní zemědělství tři roky. Společnost hospodaří v suché oblasti nedaleko od Brna na výměře 832 ha. V podniku využívají nové technologie a zajímají se o regenerativní, inovativní a udržitelné postupy. V roce 2019 začali do osevních postupů zařazovat meziplodiny a směsi více druhů plodin. V dalším roce se při rozborech zjistilo mírné zlepšení stavu půdy, zvýšil se obsah fosforu a draslíku. Tehdy přestali hnojit fosforem a draslíkem i vápnit a také začali snižovat dávky dusíku. Poté se zaměřili na uplatňování zásad regenerativního zemědělství, ke kterým patří minimální pohyb s půdou, stálý pokryv, intenzivní pěstování meziplodin, střídání plodin, pěstování směsí a minimalizování používání přípravků na ochranu rostlin, především fungicidů a insekticidů. V roce 2021 začali ověřovat přímé setí do vymrzlé nebo vzrostlé meziplodiny. O rok později omezili zpracování půdy na většině ploch. V roce 2022 začali s výrobou kompostů s vysokým podílem hub. V následujícím období uplatnili technologii bez zpracování půdy a bez používání průmyslových hnojiv. Využili přímé setí do meziplodin a hnojili komposty bohatými na houby a aplikaci digestátu přímo do rostoucích plodin nebo meziplodin.
Ing. Hana Honsová, Ph.D.
Celý článek najdete v časopisu Farmář č. 3/2025.*
Úvodní foto: Zdravá půda s rostlinným pokryvem dokáže zadržet velké množství vody
