23.02.2022 | 09:02
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Reakce genotypů ozimé řepky na infekci virovou žloutenkou vodnice

Virové choroby ozimé řepky jsou na našem území poměrně novým problémem. Jejich výskyt a výrazný nárůst nastal po roce 2013, kdy bylo zakázáno insekticidně mořit osivo řepky. Ozimá řepka bývá nejčastěji napadána virem žloutenky vodnice (TuYV – Turnip yellows virus). Je to významný patogen, způsobující chorobu – virovou žloutenku vodnice.

Od roku 2017 se tým Interakce rostlinných virů s hostiteli a vektory z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i., v Praze-Ruzyni intenzivně věnuje problematice virových chorob řepky. Nejprve byla pozornost věnována hostitelskému okruhu, protože znalosti o možných hostitelích pomáhají pochopit, jak se virus v agroekosystému šíří a kde přežívá. Od roku 2019 byla navázána spolupráce se společností Oseva výzkum a vývoj, s. r. o., projektovým partnerem, kdy byl získán mezinárodní projekt TM01000044 – Analýza rezistence řepky vůči virovým patogenům. Získané znalosti o viru žloutenky vodnice byly využity pro hodnocení odolnosti (či náchylnosti) jednotlivých odrůd, což je u komerčně pěstovaných odrůd velká výhoda a u pěstitelů je to v současné době žádaný parametr osiva.

Kvantitativně hodnotit odolnost je možné pouze pomocí kvantitativní polymerázové řetězové reakce (qPCR), které v případě RNA virů předchází ještě reverzní transkripce. Příprava pro qPCR je časově i materiálově náročná a zahrnuje především přípravu standardů o známém množství hledaného úseku DNA. Tým Interakce rostlinných virů s hostiteli a vektory se touto metodou po dlouhou dobu zabývá. Pro kvantifikaci viru žloutenky vodnice byla v roce 2020 navržena reakční směs s primery (úseky RNA, které jsou kvantifikovány). Spolehlivost těchto primerů byla několikrát ověřena a sekvence těchto primerů včetně složení reakční směsi a podmínek reakce jsou právně chráněné užitným vzorem pod číslem 35269.

Výzkum odolnosti jednotlivých odrůd a genotypů vůči viru žloutenky vodnice probíhal a stále ještě probíhá v podobě skleníkového pokusu ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby a v případě polního pokusu na pokusné stanici Oseva v Opavě. Skleníkový pokus byl třikrát opakován. Na pokusné stanici v Opavě byly kromě kvantitativního hodnocení obsahu viru hodnoceny jednotlivé odrůdy a genotypy také z hlediska výnosových parametrů. Hodnocený sortiment zahrnoval 23 genotypů (některé již registrované odrůdy, jiné před registrací).*

Výsledky tohoto hodnocení přináší článek kolektivu autorů z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i., Praha-Ruzyně, České zemědělské univerzity v Praze a firmy OSEVA vývoj a výzkum, s. r. o., v březnovém vydání časopisu Úroda (3/2022).

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down