Ramsarská úmluva, celým názvem Úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva, byla uzavřena přesně před půlstoletím, 2. února 1971 v iránském městě Ramsar. Smlouva byla podepsána zástupci 18 států a vstoupila v platnost 21. 12. 1975. První země, které v roce 1975 zahrnuly Ramsarskou úmluvu do národní legislativy, byly Austrálie, Finsko, Řecko, Írán, Norsko, JAR a Švédsko. Československá federativní republika se stala její smluvní stranou dne 2. července 1990. V současné době se k Ramsarské úmluvě připojilo celkem 171 států a jedná se o jediný typ ekosystému, který má vlastní mezinárodní úmluvu. Tuto událost připomíná na svých internetových stránkách mimo jiné Česká zemědělská univerzita v Praze (ČZU).
Mokřady byly podle zprávy zveřejnění na univerzitních stránkách považovány dlouho dobu za zcela bezcenné ekosystémy. Zásadní obrat v posuzování hodnot a významu mokřadů nastal až v 50. a 60. letech 20. století. V současné době jsou mokřady považovány za jeden z nejcennějších ekosystémů díky svým ekosystémovým službám, které poskytují. Mezi tyto služby lze například zmínit produkci základních potravin, retenci vody v krajině, ochranu před povodněmi, ochranu pobřežních oblastí nebo ukládání uhlíku v půdě. Fakulta životního prostředí ČZU v Praze, a zejména katedra aplikované ekologie, se dlouhodobě věnuje studiu tohoto ekosystému z hlediska ukládání uhlíku v přirozených mokřadech, odstraňování živin, těžkých kovů a organických látek včetně farmak, látek osobní potřeby a pesticidů v umělých mokřadech, výskytu vodního ptactva nebo využití mokřadů pro retenci vody v krajině.
V České republice se nachází celkem 14 mokřadů mezinárodního významu o celkové rozloze 60 207 hektarů. Jako první mokřady byly zapsány 2. 7. 1990 Lednické rybníky (650 ha), Novozámecký a Břehyňský rybník (923 ha), Šumavská rašeliniště (637 ha) a Třeboňské rybníky (10 165 ha). Jako poslední byly zapsány mokřady Horní Jizery (2303 ha) a Pramenné vývěry a rašeliniště Slavkovského lesa (3223 ha), informuje také zpráva univerzity.
Základní mise Ramsarské úmluvy je ochrana a rozumné užívání všech mokřadů na lokální, regionální a národní úrovni a prostřednictvím mezinárodní spolupráce přispět k udržitelnému rozvoji světa. Pro potřebu Ramsarské úmluvy jsou mokřady definovány jako Území bažin, slatin, rašelinišť, území pokrytá vodou, přirozená i uměle vytvořená, trvalá či dočasná, s vodou stojatou či tekoucí, sladkou, brakickou či slanou včetně území s mořskou vodou, jejíž hloubka při odlivu nepřesahuje šest metrů. Z odborného hlediska jsou mokřady definovány jako: „Oblasti, které jsou zaplaveny mělkou vodu nebo je půda vodou saturována dostatečně dlouho, aby se vytvořily podmínky pro vznik hydromorfních (anaerobních) půd, které podporují růst vegetace, která je speciálně přizpůsobená na anaerobní půdní podmínky.“
