Klimatické a přírodní půdotvorné činitele v podstatě nelze měnit, je však možné různými opatřeními půdotvorný proces příznivě usměrnit a zlepšit, je-li narušen a zhoršen. Mnohdy rušivá činnost hospodářů na zemědělských půdách může poškozovat půdu jejím nesprávným využíváním, nevhodnými osevními postupy, špatným obděláváním a kořistnickým hospodařením, které je bohužel v posledních letech velmi časté.
Jednou z problematických plodin týkající se vodní eroze je kukuřice pěstovaná na svažitém terénu. Proto je nutné volit takzvané půdoochranné technologie. Ing. Barbora Badalíková a Ing. Jaroslava Novotná, Ph.D., ze Zemědělského výzkumu, spol. s r. o., se ve svém příspěvku věnují výhodám redukovaného zpracování půdy. Ty spočívají v zachování půdní vláhy, rozrušení utuženého podorničí, omezení půdní eroze a v celkovém ekonomickém zvýhodnění. Abychom zabránili dalšímu snižování půdní úrodnosti, je nutné dodržovat hlavní zásady půdoochranné agrotechniky a její organizace. K organizačním zásadám patří deliminace kultur, osevní postupy, řešení velikosti a tvaru pozemku. K agrotechnickým zásadám náleží různé půdoochranné výsevy do krycích plodin, setí přímo do strniště, pásové střídání plodin, vrstevnicové přerušování honů trvale nebo dočasně hustě setou plodinou, mulčování rostlinnými zbytky, setí do vymrzajících meziplodin a jiné. Další opatření mohou být technická, například terénní urovnávky, terasy, kanály, průlehy, protierozní nádrže a další. Jedním z nejdůležitějších agrotechnických půdoochranných opatření je zpracování půdy. To se vyznačuje hlavně ochranným obděláváním půdy (konzervační zpracování půdy), což je: a) redukce intenzity běžného základního zpracování půdy a počtu mechanických opatření, b) ponechání zbytků rostlin na povrchu půdy nebo jen mělce zapravené.
Jednou z možností, jak se vyhnout nežádoucímu odnosu povrchové vrstvy půdy, je využití vymrzajících či nevymrzajících meziplodin zasetých po sklizni předplodiny na podzim. Vhodnost využití meziplodin jako půdoochranného systému se osvědčila pro svůj ochranný efekt pokrytí půdy listovou plochou a během zimy vymrzlými rostlinnými zbytky, přičemž se významně ovlivňuje vodní režim půdy znamenající velký přínos z hlediska protierozní ochrany.
Dalším důležitým faktorem z hlediska protierozní ochrany půdy je pravidelné dodávání organického materiálu do půdy. Ten může být ve formě chlévského hnoje, kterého je však nedostatek, kompostu nebo posklizňových zbytků. Zapravování organické hmoty ve formě kompostu je v poslední době nejpřístupnějším materiálem, a pokud je kompost kvalitní, dodáme do půdy i množství potřebných živin.*
Víáce informací naleznete na str. 43-44 v listopadové ÚRODĚ.
