„Jsme první generací, která pocítí zásadní negativní dopady klimatických změn. Zároveň jsme poslední generace, která to ještě může změnit,“ řekl při zahájení konference Živá krajina Václav Kurel ze společnosti Carboneg. „V boji proti klimatickým změnám by mělo sehrát důležitou roli i regenerativní zemědělství. Dokáže zachytit velké množství oxidu uhličitého a uložit ho do půdy. Ta je pak odolnější vůči suchu, přívalovým dešťům spojených s erozí. Zároveň podporuje větší biodiverzitu, zadržování vody v krajině, snižuje množství používaných hnojiv, pesticidů a nafty. Což vede k ziskovému hospodaření. Zemědělci tak nemusejí být závislí jen na dotacích či grantech.“
Konference Živá krajina, která se uskutečnila v pražském hotelu Olšanka a on-line ji sledovala téměř stovka zájemců, představila základní principy a přednosti regenerativního zemědělství v České republice. Na konferenci zaznělo, jak se na podporu regenerativního zemědělství chystá stát, Evropská unie i velcí odběratelé. Z vystoupení vědeckých pracovníků, ekologů i zemědělců vyplynulo, že regenerativní zemědělství může být velkým přínosem pro zemědělskou půdu a z přechodu na něj nemusejí mít zemědělci strach.
Regenerativní zemědělství je komplexní postup obhospodařování půdy, jehož základní princip spočívá v co možná největším napodobování přírodních a biologických procesů. Jde o zemědělský koncept, který, jak už samotný název napovídá, má za cíl vrátit půdě život a tím i její přirozenou úrodnost. Jednoduše pomáhá zvyšovat odolnost půdy proti dopadům klimatické změny. Symbióza rostlin a půdních mikroorganismů se zachováním ideálních podmínek pro jejich život vede mimo jiné k vyšší odolnosti rostlin proti chorobám a ke zvýšení jejich nutriční hodnoty. V praxi jde především o snížení mechanického a chemického narušování půdy.*
Celý článek naleznete v Zemědělci č. 12.
