Při pěstování cukrové řepy se používá řada herbicidních zásahů, ale také u této plodiny se spektrum účinných látek omezuje. Možnostmi, jak se s plevely v plodině vypořádat bez použití herbicidů, nebo jejich objemy omezit, se někteří zemědělci stále zabývají. Klíčové je to samozřejmě pro podniky hospodařící v režimu ekologického zemědělství. Jednou z variant je využití prutových bran, výsledky pokusů vypadají slibně.
Využitím prutových bran pro odplevelení cukrové řepy se zabývala studie, kterou provedla Zemědělská komora Dolního Saska na velkých parcelkách. Pokusy proběhly v Německu v letech 2017–2020. Studie připomíná, že práce prutových bran nespočívá jen ve vytrhávání malých plevelů, ale také v jejich zasypání nebo odkrytí. Musí se tedy zasáhnout ve fázi klíčních rostlin (nitkování) až děložních listů, kdy lze dosáhnout účinnosti až 80 %. Správné nastavení stroje pak nelze generalizovat, záleží na podmínkách stanoviště.
Studie shrnuje, že nasazení prutových bran je v cukrovce možné. Pro první regulaci plevelů je vhodné vláčení na slepo před vzejitím, ale rizikem je příliš úzké agronomické okno pro zásah. V nevhodném termínu hrozí vysoké ztráty cukrovky. Rizikové je vláčení ve fázi BBCH 10–11. Ve fázích BBCH 12 a 14 přináší již vláčení jak ve směru řádku, tak napříč, jen minimální ztráty rostlinek cukrovky, při prvním uvedeném termínu jsou plevele často ještě malé a k zásahu citlivé.*
Podrobnosti přinesl týdeník Zemědělec.
