Výsledky prognózy výskytu hlízenky prováděných ve vybraných porostech řepky potvrzují prozatím nízké riziko infekce. Při posuzování podmínek prostředí je nutné též započítat i citlivost odrůdy nebo poškození rostlin biotickými či abiotickými faktory. V letošním roce bude hrát velkou roli poškození porostů stonkovými krytonosci nebo larvami dřepčíka olejkového. Informuje o tom aktuální zpráva Rostlinolékařského portálu Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského.
S ohledem na dosavadní průběh počasí je podle portálu riziko napadení v současné době spíše nízké, nelze jej však podceňovat, především v porostech s mechanickým poškozením stonků. V současnosti jsou vidět již příznaky škodících larev krytonosců ve stoncích a řapících řepek. Tato poškození představují hlavní vstupní bránu pro infekci spor hlízenky obecné, které se uvolňují z klíčících apothecií. V druhé polovině tohoto týdne jsou očekávány deště, které by mohly významně ovlivnit mikroklima v porostech nakvétajících řepek. Ty jsou v porovnání s minulým rokem opožděny zhruba o sedm až deset dní (většina monitorovaných porostů se pohybuje ve fázi BBCH 60–63). Vlhkost v porostech by tak mohla nastartovat infekci.
Pro vyhodnocení situace a určení, zda je nutné řešit otázku ochrany porostu proti hlízence, si podle Rostlinolékařského portálu lze položit následující klíčové otázky:
1) Je půda na poli s pěstovanou řepkou vlhká až mokrá?
2) Je porost polouzavřen či zcela uzavřen (tedy, není vidět přes listovou plochu na zem)?
3) Je porost řepky celkově vlhký až mokrý ještě v poledne (tedy, máte-li při průchodu porostem vlhké kalhoty)?
4) Je porost ve fázi kvetení BBCH 62–65 (korunní plátky začínají opadávat)?
Pokud bylo odpovězeno na výše uvedené otázky kladně a předpověď počasí hlásí srážky na další týden, je podle portálu vhodné zvážit fungicidní ochranu (až do fáze BBCH 69). V katastrech s vyšším zastoupením řepky, případně dalších hostitelských předplodin (hořčice, mák, slunečnice, zelenina, jeteloviny, luskoviny) je možné předpokládat vyšší tlak, a proto je i z tohoto důvodu zvážit ochranný zásah přípravky registrovanými proti hlízence do řepky.
Inspektoři ÚKZÚZ vyhodnocují podmínky pro výskyt choroby, přičemž stále platí, že i za nesplněných podmínek pro klíčení apothecií může docházet k infekci původcem bílé hniloby. Ve vztahu k ozimé řepce jsou podmínky zpravidla splněny krátce před kvetením a v květu. K zachycení askospor na rostlině, jejímu vyklíčení a vniknutí do rostliny dochází při teplotě nad 7 °C a vlhkosti vzduchu v porostu 80 % a více za tři dny. Ke splnění podmínky vyšší vzdušné vlhkosti napomáhají zachycené spadlé petály na rostlinách, které jsou současně zdrojem výživy pro klíčící askospory. Infekci mohou negativně ovlivnit prudké srážky s úhrny nad 15 mm (dochází ke smývání spor z povrchu rostlin).
Další informace o hlízence se dozvíte na Rostlinolékařském portálu portálu v sekci škodlivé organismy: bílá hniloba řepky a v prognóze hlízenky.
Pozn. - Vysvětlivky k mapě v příloze:
Nízké riziko výskytu (méně než 10 bodů kalkulátoru rizika): Ochranná opatření jsou na zvážení, neboť kombinace faktorů jak nepřímých, tak těch, které určují vznik infekce, nebyly v době kvetení příznivé.
Střední riziko výskytu (méně než 10-39 bodů kalkulátoru rizika): Ochranná opatření jsou doporučena, neboť kombinace faktorů určující vznik infekce je příznivá. Z tohoto důvodu je doporučeno aplikovat fungicid v době kvetení.
Vysoké riziko výskytu (méně než 40 bodů kalkulátoru rizika): Ochranná opatření jsou doporučena. V případě vyšší intenzity pěstování je doporučeno aplikovat fungicid jak na počátku, tak na konci květu. *
