Hustě seté obilniny se v České republice pěstují na velkých plochách. V našich podmínkách sice převažují ozimé druhy obilnin, ale i jarní se pěstují na relativně velké výměře. V roce 2019 byly hustě seté obilniny zařazeny na 58 % orné půdy. Obilniny jsou tak na pozemcích během roku téměř nepřetržitě, často v různé růstové fázi. Vzhledem k tomu, že jsou značně zastoupeny v osevním postupu, není prakticky možné zamezit jejich pěstování po sobě nebo na sousedních pozemcích. To vytváří téměř ideální podmínky pro rozvoj mnoha druhů plevelů, celé řady chorob a přemnožení živočišných škůdců. Uvádí to ve svém článku v časopise Úroda doc. Ing. Jan Kazda, CSc., z České zemědělské univerzity.
Většině závažných škůdců obilnin podle něj vyhovuje teplé a sušší počasí. Vývoj počasí po roce 2014 – nadprůměrné teploty v létě, dlouhé periody sucha a zima bez výrazně nízkých teplot – zvyšuje nebezpečí kalamitního rozšíření škůdců. Zatímco v minulosti patřili živočišní škůdci svým hospodářským významem za plevele a houbové choroby, situace by se mohla rychle změnit. Stále častěji mohou svým neočekávaným výskytem pěstitele překvapit a způsobit velmi závažné škody i na větším území.
Jak dále autor uvádí, ochrana je samozřejmě účinná pouze při včasném zjištění poškození, a proto je důležité pravidelně kontrolovat pozemky a snažit se odhalit včas případný výskyt škůdců, přestože již několik let žádné škody nezpůsobovali. Nejvíce ohroženy jsou oblasti s největší intenzitou pěstování obilnin i kukuřice – Polabí a jižní a střední Morava. Některé druhy škůdců se však rychle šíří i do vyšších poloh.
Čelit škůdcům tradiční pesticidní ochranou je stále obtížnější. Mnoho vyzkoušených účinných látek je vzhledem ke svým nepříznivým dopadům na životní prostředí zakázáno a zejména zákaz účinných látek chlorpyrifos od 16. dubna 2020 a thiakloprid od začátku roku 2021 se stane velkým problémem. V pšenici a ječmeni se v roce 2018 v celé České republice spotřebovalo 26 919 kg účinné látky chlorpyrifos, kterým se mohlo ošetřit přes 110 000 ha obilnin. To představovalo okolo 40 % všech insekticidních zásahů v pšenici a ječmeni. Thiaklopridu se používalo méně, celkem 2670 kg. Tímto množstvím se mohlo ošetřit více než 37 000 ha obilnin. Problémem je, že obě účinné látky se používaly v době vysokého výskytu nejzávažnějších škůdců. Proti omezenému množství účinných látek snadněji vzniká rezistence. Rovněž podmínky pro aplikaci insekticidů se zhoršují. Periody s dlouhodobě vysokými teplotami, kdy se významně neochlazuje ani v noci, snižují účinnost pyretroidů i dalších účinných látek, informuje doc. Kazda.
Článek doc. Ing. Jana Kazdy, CSc., z katedry ochrany rostlin České zemědělské univerzity v Praze zveřejněný v časopise Úroda (7/2020) se dále soustředí na hospodářsky nejvýznamnější škůdce obilnin. První díl probírá škůdce vzcházejících obilnin a přenašeče viróz.*
