12.01.2009 | 07:01
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Prosperující olejniny opět v Praze

Spotřeba oleje v posledních letech průběžně stoupá. Nicméně, hlavní olejniny se v Evropě příliš nepěstují. Dominuje totiž produkce oleje z palmy a sóji, řepka – také vzhledem z ceně – je spíše okrajová záležitost. Pro státy Evropské unie je ale poslední zmíněná plodina stále významná. Tomu, jak ji nejlépe pěstovat, se věnovala konference Prosperující olejniny, která proběhla v závěru minulého roku na České zemědělské univerzitě v Praze.

Jak uvedl prof. Ing. Jan Vašák, CSc., z České zemědělské univerzity v Praze (ČZU), v roce 2008 opět vzrostla celosvětová spotřeba a produkce tuků. Především z palmy olejné i sóji, ale také řepky, což byla podle prof. Vašáka výjimka. Další významný růst u sóji ale nemusí nutně nastat, protože státy na jižní polokouli měly omezit hnojení.
Prognóza do budoucna ale podle prof. Vašáka není příliš optimistická. Soudí, že pokud se nezvedne výnos řepky nad 4 t/ha, plodina se k roku 2020 téměř nebude pěstovat kvůli tomu, že ji převálcuje olej z palmy.
Jak doplnil, roční spotřeba olejů v Evropské unii je 28 mil. tun při produkci 20 mil. tun. Dováží se především palmový olej (5 mil. tun), každoročně o 5 – 7 % více. Byl totiž například oproti řepkovému v srpnu 2008 o 35 % levnější a ke konci roku se očekávalo dokonce o 45 %. Čím více se bude vyrábět bionafta, tím více se doveze palmového oleje, varoval prof. Vašák a dodal, že takový přístup řepce škodí, protože sráží její cenu. Současně je ale také třeba počítat s tím, že spotřeba oleje v Číně roste a tento trend bude pokračovat.
Jak připomněla Ing. Helena Zukalová, CSc., z ČZU, od roku 2005 u nás vzrostla plochy řepky o 100 000 ha na 356 924 (období 2007/2008) ha. Na podzim roku 2008 bylo podle Ing. Davida Bečky, Ph.D., z ČZU oseto touto plodinou zhruba 330 tis. ha. Suchý podzim způsobil špatné a nerovnoměrné vzcházení, nevyrovnané porosty se ale následně srovnaly. Objevilo se také vybělení po použití účinné látky clomazone, vyskytovala se pilatka i květilka. Jak Ing. Bečka dodal, řepka má nejdelší kořeny za posledních několik let a jejich podíl vůči nadzemní hmotě je velký.
Konstatoval také, že v minulém roce, příznivém pro hlízenku, jí více trpěly nízké (např. polotrpasličí) odrůdy, což ukazují zatím jednoleté pokusy. Ing. Pavel Cihlář, Ph.D, z ČZU ale dodal, že odrůdy s nízkým vzrůstem zároveň překonaly výnosem odrůdy ostatní. Příčinou byl menší podíl biomasy.
Ing. Bečka dále uvedl, že by rádi do praxe zavedli postupy, které by agronomům usnadnily rozhodování spojené s ochranou rostlin. Jde o entomologická smýkadla, která umožní zjistit výskyt škůdců. Dále chtějí prosadit používání kultivace korunních plátků, která umožní prognózu výskytu hlízenky. Protože je ale tento proces poměrně zdlouhavý, navrhují plátky odebírat z jarní řepky, která kvete dříve. Náklady na jednu misku se pohybují kolem deseti korun.

Slibné podzimní hnojení
Ing. Pavel Růžek, CSc., z Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze-Ruzyni připomněl, že se na jaře se půda pod rostlinami řepky pomaleji prohřívá, protože tvoří kryt. Příjem živin začíná až při teplotě půdy 5 °C. Zvláště v chladnějších oblastech to bývá zpravidla až počátkem dubna, v teplejších počátkem března. „Při nízkých teplotách prokořeněné vrstvy půdy je silně omezen příjem nitrátového dusíku, fosforu, vápníku a hořčíku,“ uvedl Ing. Růžek. Dodal, že při časném hnojení je lze obecně doporučit hnojiva s amoniakální a amidickou formou dusíku, zatímco při pozdním a rychlém otevření jara jsou nejvhodnější ledkové formy.
Ing. Růžek soudí, že časné regenerační hnojení dusíkem zpravidla nemůže bezprostředně zlepšit výživný stav regenerujících rostlin. Vzhledem k běžně používaným hnojivům však vytváří časový prostor pro rozpuštění granulí hnojiv a přeměnu v půdě špatně pohyblivých forem N (například NH4+) na pohyblivou nitrátovou formu. Ta se po srážkách dostává do prokořeněné vrstvy půdy a je rostlinám k dispozici v době intenzivního růstu.
Jak Ing. Růžek konstatoval, zásobu NH4+ v prokořeněné vrstvě půdy a dobrý výživný stav rostlin pro rychlý start do jarní vegetace lze vytvořit také podzimním hnojením. Za velmi vhodnou považuje močovinu doplněnou inhibitorem ureázy (např. Urea Stabil). Nehydrolyzovaná močovina se po srážkách dostává ke kořenům řepky, kdy se vzhledem k oddělení inhibitoru poměrně rychle hydrolyzuje na amoniakální dusík. Ing. Růžek zdůraznil, že tímto způsobem je třeba hnojit až během října, nejlépe před srážkami a ochlazením, aby se následně co nejvíce omezily nitrifikační procesy v půdě. Příjem dusíku ve formě nitrátů může mít totiž nepříznivý vliv na následné přezimování rostlin. Je ale třeba mít na paměti legislativu omezující podzimní hnojení.
V rámci pokusu se aplikovalo 40 kg N/ha. V porovnání s nehnojenou kontrolou ze zvýšil obsah amoniakálního dusíku v půdě, vzrostla hmotnost rostlin a zvětšil se průměr kořenového krčku (kontrola 7,1 mm, po hnojení 7,8 mm). Ing. Růžek předpokládá, že by mělo dojít k příznivému ovlivnění růstu na počátku jarní vegetace.

Intenzita jen při vysoké ceně
Profesor Vašák spolu s Ing. Pavlem Cihlářem, Ph.D. shrnuli hlavní doporuční pro pěstování řepky. Je třeba čerstvě připravit půdu a dvou dnů vysít, ne hlouběji než do 5 cm.. Třetí až desátý den by se ale osivo zapravovat nemělo. Výsevek je vhodné snížit na 60 klíčivých semen na metr čtvereční. Pro agronoma je výhodně využívat více odrůd a hybridní směřovat do intenzivního pěstování. Podzimní hnojení lze kvůli úsporám podle přednášejících vypustit. Rozhodující je ale zlikvidovat výdrol obilnin ve fázi, kdy dosáhne dvou až tří listů. Výdrol řepky je třeba zaorat do 5. října, aby nepůsobil jako zelený most. Na podzim je také výhodné regulovat růst azolovými přípravky.
Přednášející připomněli, že jarní aplikace těchto morforegulátorů nepůsobí na hlízenku (je příliš časná). O výnosu pak významně rozhoduje včasné dodání dusíku. Soudí také, že není potřeba přihnojovat sírou, protože jí stačí 20 kg/ha, což pokryjí spady a obsah v půdě. Vhodná jsou proti tomu listová hnojiva s obsahem bóru, pokud se aplikují stimulátory, osvědčí se v letech, kdy je rostlina více stresovaná.
V při aplikace pesticidů je podle přednášejících vhodné používat aktivátory, neplatí to ale pro herbicidy. Insekticidní ošetření při nejasném počátku jara doporučují spíše levnějšími přípravky. Při sklizni se pak vyplatí použít „lepidla“. Přednášející ale upozornili, že vysoká úroveň vstupů je efektivní při ceně nad deset tisíc korun za tunu.

Máku je dost
Další z významných olejnin v naší republice je mák. Jak uvedl Ing. Zdeněk Kosek, CSc., který zastupuje Český mák, s. r. o., světová produkce semen této plodiny je 120 tis. tun.
V České republice dosáhla osevní plocha máku v roce 2008 celkem 69 793 ha při celkové sklizni 52 113 t a průměrném výnosu 0,75 t/ha.
Domácí spotřeba se přitom pohybuje v rozmezí tří až čtyř tisíc tun. Většina produkce se tedy vyváží, v minulých letech především do Polska a Ruska. V roce 2007 podle Ing. Koska poklesl vývoz do Polska, ale vzrostl do Německa, Rakouska a zhruba dvakrát do Nizozemska. V posledním případě ale podle Ing. Koska jde především o překupníky.
Dodal, že se obvykle z tuzemska vyveze 70 % produkce do konce roku a pak přichází růst ceny. Rok 2008 byl ale jiný, export dosáhl k tomuto termínu zhruba 36 – 37 %.

Rozhoduje agronom
Vzhledem k mnohdy časným termínům výsevu máku v minulém roce sledoval v pokusech Ing. Cihlář vliv délky vegetace na výnos plodiny. Jak zjistil, nezáleží ani tak na délce vegetační doby, ale na agrotechnické kázni a půdě, která musí být prohřátá a s dostatkem vody. Naprostým základem je podle něj správné založení porostu.
Každoročně do plodiny přibývají nové přípravky. Podle Ing. Cihláře se nyní pracuje na registraci insekticidního mořidla Elado FS 480 do této plodiny. Osvědčilo se také ošetření e-ventus, konstatoval Ing. Petr Pšenička z ČZU – mělo pozitivní vliv na klíčivost i polní vzcházivost. Upozornil také, že příliš pozdní použití azolových fungicidů poškozuje makovice. Připomněl, že se po herbicidním ošetření se osvědčila aplikace stimulátoru Atonic s 5% roztokem močoviny. Nárůst výnosu dosáhl zhruba 17 % při nákladech 790 Kč/ha, což se vyplatí i při ceně máku 25 Kč/kg. Slibné výsledky ukazují v pokusech i další stimulátory, jako Route nebo Hergit.

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down