Letošní produkce chmele a alfa kyselin v Evropské unii bude podle dostupných odhadů výrazně nižší než v minulém roce a poklesne také proti desetiletému průměru. Výpadkem byla výrazně postižena Česká republika, ale také Německo. Kromě nepříznivého vlivu suchého a horkého počasí mohou hrát roli i další faktory, jako cena hnojiv.
Podle dosavadních odhadů poklesla produkce chmele v EU o 28,2 % oproti výnosově příznivému roku 2021 (kdy se sklidilo 64 338 t) a je pod desetiletým průměrem výnosů. Pokles o 37,8 % se očekává také u produkce alfa kyselin. Informovalo o tom sdružení COPA-COGECA v tiskové zprávě s tím, že hlavní vliv přičítá nepříznivým povětrnostním jevům: vysoké teplotě, krupobití a suchu v letních měsících. Zemědělcům přitom výrazně rostly výrobní náklady a problémy jim činí i nedostatek přípravků na ochranu rostlin. Sdružení to považuje za významný problém pro celý chmelařský průmysl.
S odkazem na informace členů Copa-Cogeca a hrubá data Mezinárodního sdružení pěstitelů chmele sdružení odhaduje, že v největší producentské zemi EU, Německu, byly výnosy chmele a alfa kyselin v roce 2022 mnohem nižší než v roce 2021 (–28,6 % u chmele a –40,3 % u alfa kyselin) v důsledku sucha, veder a krupobití. V průměru byly vykázány dodatečné náklady ve výši přibližně 2 500 eur/ha v závislosti na odrůdě. Produkce chmele a alfa kyselin v České republice klesla na polovinu (–48,3 %, resp. –57,5 %). Pokles objemů byl důsledkem sucha a vysokých teplot, které postihly odrůdu Žatecký poloraný červeňák (má jít o nejnižší výnos od roku 1960).
V Polsku vedla sucha, teplotní výkyvy a snížené používání hnojiv (kvůli vysokým nákladům) k poklesu výnosů o 7,7 %. Produkce alfa kyselin zaznamenala mírný nárůst o +1,3 %. Objem produkce chmele se snížil ve Francii, Belgii, Rumunsku a na Slovensku v důsledku povětrnostních podmínek v letních měsících. Množství vyrobené alfa kyseliny se snížilo o 29 %, 6,9 %, 15 % a 50 %. Ve Slovinsku, Španělsku, Rakousku a Bulharsku se v roce 2022 zvýšily výnosy chmele o 3,8 %, 4,5 %, 14,2 % a 9,4 %. První dvě jmenované země zaznamenaly podobný nárůst obsahu alfa kyselin (+3,5 % a +0,9 %), zatímco Rakousko zaznamenalo pokles o 10,8 %. Výnosy v Bulharsku zůstaly stabilní. Celosvětová sklizeň dosáhla téměř 106 tis. tun chmele a přes 11,3 tis. tun alfa kyselin, tedy –22,7 %, resp. –24 % ve srovnání s dobrou sklizní v roce 2021.*
