Vytrvalé plevele jsou nedílnou součástí plevelových společenstev. Vyskytují se ve všech plodinách, mají vysokou konkurenční schopnost, rozmnožují se vegetativně i generativně a jejich regulace je složitá, při jejich velkém výskytu i dlouhodobá v osevních sledech pěstovaných plodin.
Nárůst výskytu vytrvalých plevelů na orné půdě je možné pozorovat již od začátku devadesátých let. Příčin je mnoho, ale mezi nejvýznamnější patří především nedostatky ve zpracování půdy a agrotechnice, nedodržování pravidel střídání plodin a pokles používání herbicidů. Kromě všeobecně známého plevele pcháče rolního byl zaznamenám nárůst výskytu i u některých dalších plevelů. Zejména pelyněk černobýl, čistec bahenní, mléč rolní, rdesno obojživelné a rukev obecná se významně šíří na orné půdě a také dříve méně známý plevel rukev obecná.
Významné je šíření plevelů z neudržovaných pozemků na ornou půdu, odkud jsou přenášeny diaspory na pole, kde se následně rozšiřují. Významně podporují šíření vytrvalých plevelů technologie minimálního zpracování půdy.
Méně intenzivní způsoby hospodaření obecně umožňují snadnější reprodukci plevelů na rozdíl od intenzivních způsobů pěstování plodin. Při extenzívním pěstování bývá zpravidla druhové spektrum širší. Intenzivní pěstování plodin nese riziko přemnožení některých plevelných druhů, kterým právě tyto způsoby vyhovují. Při malém počtu plevelných druhů na poli se může regulace plevelů zkomplikovat přítomností jednoho obtížného plevelného druhu, který uniká aplikovaným metodám regulace v daném systému hospodaření.*
Podrobné informace k regulaci vytrvalých plevelů na orné půdě přináší článek (Úroda 2/2024) doc. Ing. Jana Mikulky, CSc., a Ing. Jana Štrobacha, Ph.D., z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i., Praha-Ruzyně.
Úvodní fotografie: Květenství čistce bahenního Foto Jan Mikulka
